S výrazným náskokem vyhrál senátor Barack Obama v noci na dnešek ve státě Mississippi další kolo demokratických primárek. K získání stranické nominace do listopadových prezidentských voleb se však přesto o mnoho nepřiblížil.
Souboj s jeho jedinou soupeřkou, senátorkou a bývalou první dámou USA Hillary Clintonovou bude pokračovat za šest týdnů primárkami v lidnaté Pensylvánii.
Z výsledků po sečtení 90 procent okrsků vyplývá, že Obamu, který by se mohl stát prvním americkým prezidentem tmavé pleti, podpořilo 60 procent voličů. Clintonová, která by mohla být první ženou v úřadu amerického prezidenta, obdržela 38 procent hlasů.
Afroameričané rozhodli
V jižanském státě Mississippi, kde převážnou většinu demokratických voličů tvořili Afroameričané, bylo ve hře 33 delegátů srpnového nominačního sjezdu Demokratické strany. Na základě stranických pravidel se tento počet dělí mezi oba kandidáty v poměru získaných hlasů. Obamův náskok, který dosud činil zhruba sto volitelů, tak poněkud vzroste, ale celkové výsledky dosavadních primárek se tím přesto výrazně nezmění.
Podle průběžných výsledků primárek v Mississippi získal Obama nejméně 17 delegátů a Clintonová 11. Zbývajících pět delegátů bude přisouzeno po úplném sečtení hlasů.
Za těchto okolností má na základě propočtů agentury AP Obama 1596 delegátů, zatímco Clintonová 1484, včetně hlasů takzvaných superdelegátů, jimiž jsou straničtí činitelé, kongresmani a demokratičtí guvernéři. Pro získání nominace na letním stranickém sjezdu je ovšem potřeba získat hlasy nejméně 2025 delegátů.
Clintonová vkládá velké naděje do Pensylvánie, která vysílá na sjezd 158 delegátů. Pokud by zvítězila s výrazným rozdílem, věří, že by mohla Obamův náskok dotáhnout. Průzkumy preferencí zatím ukazují na její vedení, i když ji Obama pozvolna dotahuje. Primárky se v Pensylvánii budou konat 22. dubna. Žádné další nominační volby do té doby nejsou na programu.
Clintonová neumdlévá
Při sčítání delegátů hrají stále důležitější roli Florida a Michigan, kde se primárky a volební shromáždění konala už v lednu, ale kvůli stranickému trestu za předčasné uspořádání voleb nesmějí delegáti z těchto států na demokratickém nominačním sjezdu hlasovat. V obou volbách zvítězila Hillary Clintonová, ovšem za situace, kdy kandidáti po vzájemné dohodě v těchto státech nevedli své kampaně.
Nyní rostou snahy volby zopakovat. V případě obou států dohromady s 348 delegáty se zvažuje korespondenční hlasování. Objevují se i názory, že by bylo nejvhodnější každému kandidátovi přidělit polovinu volitelů a nechat rozhodnutí až na sjezdu.
Následujících šest týdnů, kdy se nebudou konat žádné primárky ani shromáždění, věnují zástupci obou států, straničtí předáci a vedoucí volebních týmů obou kandidátů vyjednávání o nejvhodnějším řešení. Političtí analytici očekávají, že do 22. dubna by mělo být jasno. Pokud se volby na Floridě a v Michiganu budou opakovat, stane se tak pravděpodobně do začátku června.
V Mississippi získal Obama hlasy 92 procent černošských voličů. Afroameričané, kteří tvoří přes třetinu ze tří milionů obyvatel státu, představují podle zjištění televize CNN asi dvě třetiny demokratických voličů.
Bývalé první dámě dalo hlas asi 70 procent bělochů. Podporu získala zejména mezi chudšími vrstvami obyvatel s nižším vzděláním ve venkovských oblastech. Obama proti tomu bodoval v městských aglomeracích a u mladších, majetnějších a vzdělanějších osob. Podobnou skladbu voličů zaznamenaly průzkumy i v předcházejících primárkách letošního nominačního souboje.
Republikánskou kandidaturu si vítězstvím minulý týden v Texasu a Ohiu už zajistil senátor John McCain. Přesto ho v Mississippi podpořilo 79 procent republikánských příznivců, zatímco jeho protikandidát Mike Huckabee, který už ovšem z voleb odstoupil, získal 13 procent hlasů.
Foto: AP
