V období studené války pracovalo pro západní služby několik sovětských špionů. Asi nejproduktivnějším z nich byl plukovník GRU Oleg Peňkovskij, narozený před sto lety, 23. dubna 1919, jehož informace sehrály klíčovou roli za Karibské krize. Špionem ve službách USA a Británie byl od roku 1960 do své smrti o tři roky později.
Zásluhou Peňkovského měl americký prezident John Kennedy přesné informace o sovětské vojenské síle v době, kdy sovětský vůdce Nikita Chruščov poslal na Kubu rakety s atomovými hlavicemi a Američané je chtěli odtamtud dostat, aniž by museli rozpoutat válku. Peňkovského popravili v Moskvě jako zrádce 16. května 1963.
Jeho špionážní příběh začal 12. srpna 1960 v Moskvě, kdy Peňkovskij, plukovník GRU, bývalý voják, dlouholetý komunista a přítel mnoha generálů a maršálů poslal na velvyslanectví USA dopis se záměrem spolupracovat. Na Západ poté předal tisíce stran tajných materiálů, k předávání informací používal i techniky letmého předání, kdy se v tlačenici dva lidé srazí, přičemž jeden druhému cosi předá.
KGB jej nakonec odhalila a odsoudila k trestu smrti zastřelením, což se mělo udát 16. května 1963. Již v srpnu 1963 se vedení CIA a MI 6 shodly v závěru, že Peňkovskij byl nejproduktivnější agent, jakého tyto služby proti Sovětům měly.
Oleg Vladimirovič Peňkovskij se narodil 23. dubna 1919 v severoosetském Vladikavkazu. Jeho otec byl důlním inženýrem. Peňkovskij se již v mládí stal komunistou, účastnil se závěrečných bojů sovětsko-finské války a v roce 1943 se stal nejmladším velitelem pluku na frontě. V roce 1945 nastoupil na Frunzeho vojenskou akademii a pak na Vojensko-diplomatickou akademii, která školila kádry pro rozvědku generálního štábu. V červnu 1955 odjel jako zástupce rezidenta do Turecka, odkud byl ale záhy kvůli konfliktu s nadřízeným odvolán.
Agent Peňkovskij se také stal vzorem některých hrdinů špionážních románů Johna Le Carrého a Toma Clancyho, vyšly o něm četné publikace.
