Oživení domácí ekonomiky a řešení protestů domorodých obyvatel na jihu země budou hlavními úkoly nového chilského prezidenta, jímž se v neděli stal osmašedesátiletý podnikatel Sebastián Piňera. Informoval o tom v neděli deník El País. Ekonomické schopnosti prokázal jeden z nejbohatších mužů Chile jako prezident už v letech 2010 až 2014.
V nejvyšším úřadě nahradil Piňera levicovou prezidentku Michelle Bacheletovou, s jejímž odchodem z funkce prozatím skončila v Latinské Americe éra prezidentek. Nyní nemá žádná země v tomto regionu v čele ženu, připomněla agentura EFE.
Přitom právě Bacheletová, která se stala první ženou v čele Chile, zahájila před 12 lety v Latinské Americe éru, v níž v tomto regionu vládla aspoň v jedné zemi prezidentka. Po ní byly do nejvyššího úřadu ve volbách zvoleny ženy do čela Argentiny, Brazílie a Kostariky.
"Je to špatná zpráva pro region, že letos už nebude mít ani jednu prezidentku, ale v dlouhodobém horizontu doufám, že ženy zas do čela nejvyššího úřadu u nás usednou," uvedla v komentáři v listu New York Times Laura Chinchillaová, která stála v letech 2010 až 2014 v čele Kostariky.
Bacheletová, po níž v neděli přezval úřad chilského prezidenta Piňera, sice skončila s nepříliš vysokou domácí popularitou, podle serveru BBC se ale do dějin Chile zapsala zatím jako největší sociální reformátorka od pádu diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.
Za dvě volební období (2006-2010) a (2014-2018) Bacheletová mimo jiné v této konzervativní zemi prosadila registrované partnerství homosexuálů, přitom ještě v roce 1999 byl sex mezi osobami stejného pohlaví v Chile ilegální. Za vlády Bacheletové byl také přijat z její iniciativy zákon, který po téměř třiceti letech povolil aspoň ve výjimečných případech interrupce.
V Argentině stála v čele země dvě volební období až do prosince 2015 Cristina Fernándezová Kirchnerová, jíž pomohly k vítězství už v prvním kole voleb zejména hospodářské výsledky vlády jejího manžela, tehdejšího prezidenta Néstora Kirchnera.
Jako první žena v historii země se stala v lednu 2011 prezidentkou Brazílie Dilma Rousseffová, která ale nevydržela v úřadu celé dvě volební období. V roce 2016 ji sesadil parlament kvůli neústavním manipulacím s výsledky státního rozpočtu. Rousseffová vinu odmítla.
