Americké ministerstvo obrany zkoumá alternativy pro případ, že by plány na výstavbu základen protiraketové obrany USA v Evropě byly zrušené ať už novou americkou vládou nebo ze strany hostitelských států. S odkazem na nejmenovaný zdroj z Pentagonu to dnes napsal deník The New York Times.
Analýzy se soustředí na technické vlastnosti jiných protiraketových technologií, včetně námořních systémů a případně i mobilních pozemních odpalovacích zařízení, uvedl list.
Administrativa odcházejícího amerického prezidenta George Bushe dojednala s vládami České republiky a Polska výstavbu objektů protiraketové obrany na jejich území. V ČR má vzniknout radarová stanice a v Polsku základna s deseti obrannými střelami. V obou zemích je platnost smluv ještě podmíněna souhlasem parlamentů.
Výstavba podle listu nezačne dříve než koncem tohoto nebo začátkem příštího roku - pokud amemrický Kongres schválí financování a pokud výstavbu nařídí prezident.
Příští hlava státu Barack Obama, který se ujme úřadu za deset dní, přitom zatím neoznámil žádné představy týkající se evropských základen. Systém protiraketové obrany všeobecně podporuje, pokud se prokáže jeho způsobilost, připomínají The New York Times.
Obamova administrativa bude mít čas na vlastní posouzení a zhodnocení toho, jak nejlépe odpovědět na očekávaná volání z Evropy po uvolnění napjatých vztahů s Ruskem, což bude zahrnovat i záležitosti týkající se protiraketové obrany, napsal deník v článku. Připomíná v něm mimo jiné výhrady Moskvy k evropskému rozšíření amerického protiraketového systému.
Zatímco Washington tvrdí, že protiraketová obrana je zaměřena na obranu Evropy před potenciálním raketovým útokem z Íránu a že se nedá srovnávat s obrovským ruským jaderným arsenálem, Kreml vyhrožuje úderem na tyto základny, nebo alespoň přiblížením svých raket k území NATO, připomíná The New York Times.
Foto: Pentagon
