Políčky Hagelovi
Republikáni nervují Obamu s novým šéfem Pentagonu

Pro amerického prezidenta je to nepříjemný neúspěch. Republikáni v Senátu zatím zabránili svému stranickému kolegovi Chucku Hagelovi usednout do čela ministerstva obrany USA. Barack Obama nijak neskrývá své roztrpčení. Pentagon tak zatím stále povede Leon Panetta, který si už v tomto úřadu sbalil kufry.

Hagel tak kvůli obstrukci svých kolegů musí čekat na další šanci pravděpodobně do 26. února - kvůli senátním prázdninám. K tomu, aby se o Obamově kandidátovi na post šéfa Pentagonu hlasovalo už ve čtvrtek, scházely demokratům jen dva hlasy. Místo potřebných 60 hlasů vyžadovaných v tomto případě senátními pravidly k překonání republikánské obstrukce totiž dali dohromady jen 58.

Samo ministrovo schválení by pak vyžadovalo už jen prostou většinu 51 hlasů, přičemž demokraté se dvěma nezávislými senátory mají nad republikány ve stočlenné komoře převahu 55 ku 45 křeslům.

"To tady ještě nebylo," prohlásil prezident o republikánské blokádě. Mimo jiné mu to narušilo časový program na příští týdny. Republikáni zdůvodňují svůj postup až úsměvným argumentem, že o Hagelovi, kterého znají velmi dobře, potřebují ještě další informace.

Že by se Chuck Hagel nakonec novým ministrem obrany nestal, se nicméně nepředpokládá. Kromě zmíněné aritmetiky ho může uklidňovat i historická statistika, podle níž od roku 1789 z pěti stovek navržených kandidátů jen devět při hlasování neuspělo.

Naposledy, v roce 1989, jiný vyhlédnutý šéf Pentagonu John Tower prohrál hlasování v poměru 53 ku 47 hlasům. Dalších 21 návrhů prezident stáhl ještě před hlasováním, naposledy tak Obama učinil v roce 2009 v případě Toma Daschlea vyhlédnutého na křeslo ministra zdravotnictví, a to kvůli pochybnostem ohledně politikových daní.

Celkově však Senát zamítl jen pět procent "prezidentových mužů".

Republikáni obstrukci svého bývalého kolegy a veterána vietnamské války vysvětlují dále tím, že tak chtějí z Bílého domu získat více podrobností o událostech okolo útoku z loňského září na americké velvyslanectví v libyjském Benghází, kde byli zabiti velvyslanec Chris Stevens a tři další Američané.

Zjevně jim jim při tom nevadí, že Hagel a Benghází spolu de facto nemají vůbec nic společného.

Podle rozhlasové stanice BBC může být v pozadí i skutečnost, že někteří republikáni hledí na Hagela, který v Senátu po jejich boku strávil 12 let, jako na odpadlíka. Kandidátovi neprospěla mu ani někdejší kritika přehnaného vlivu "židovské lobby" na americkou politiku.

Bílý dům odklad hlasování kritizuje; politikaření prý dostalo přednost před národní bezpečností. "Jasná většina v Senátu podporuje schválení senátora Hagela, tudíž obstrukce je proti vůli většiny i našim národním zájmům," řekl mluvčí Jay Carney a varoval, že "marnění času" se neobejde bez následků.

Čtyřiasedmdesátiletý Leon Panetta původně předpokládal, že ministerstvo obrany opustí tento týden slavnostně na svatého Valentýna. Kvůli tahanicím o Hagela ale musel se svou manželkou Sylvií odložit odjezd na jejich farmu v Kalifornii, na níž pěstují vlašské ořechy.

Namísto Hagela bude muset příští týden Panetta odletět do centrály NATO v Bruselu, kde se bude jednat o dalším postupu Aliance v Afghánistánu. Američané tam nyní mají 66 tisíc vojáků.