Losangeleské Muzeum tolerance získalo dopis, v němž britský filozof, matematik a laureát Nobelovy ceny Bertrand Russell radí Velké Británii, aby v případě, že nacistická armáda obsadí Anglii, Britové raději Adolfa Hitlera pozvali na večeři, a ne s ním bojovali. Muzeum za dopis z roku 1937 zaplatilo 4000 dolarů (80 tisíc Kč) a hodlá ho veřejnosti prezentovat jako ukázku, že i takový duch, jako byl Russell, nepochopil koncept zla, jaké představoval Hitler.
"Jestliže se Němcům podaří vyslat do Anglie invazní armádu, měli bychom s nimi zacházet jako s návštěvou, poskytnout jim ubytování a pozvat nejvyššího velitele na večeři s premiérem. Takové chování by je zcela vyvedlo z konceptu," citoval izraelský deník Haarec z Russellova dopisu určenému britskému kritikovi Godfreyovi Carterovi.
Muzeum je součástí centra Simona Wiesenthala. Jeden ze zakladatelů centra Marvin Hier řekl, že dopis bude vystaven vedle jiného dopisu, v němž Hitler už v roce 1919 načrtl své antisemitské postoje, které pak vedly k holokaustu a vyvraždění šesti milionů Židů za války.
Cílem muzea je seznamovat veřejnost s holokaustem a směrovat ji proti diskriminaci jakéhokoli druhu. Hier řekl, že Russellův dopis považuje za významnou ukázku toho, že i takový učenec jako Russell se mýlil, když si myslel, že je možné nechat rozvíjet zlo, které představoval Hitler.
"Měl veškeré vědecké hodnosti, byl zřejmě největším britským filozofem a dostal Nobelovu cenu za literaturu. Ale nepochopil základní princip: nesmyslnost myšlenky, že necháme-li zlo vzkvétat, budeme-li k Hitlerovi milí a podáme-li mu to nejlepší víno, začne vidět věci našima očima," řekl Hier.
Russell patřil k pacifistům 20. století, avšak o válce ve 40. letech prohlásil, že je vždycky velkým zlem, avšak za mimořádných okolností (jakou byla Hitlerova hrozba, že obsadí Evropu) může být menším zlem z mnoha.
V předválečných letech podporoval politiku appeasementu, později ale uznal, že v zájmu zachování demokracie je třeba Hitlera porazit.
List Haarec uvádí, že Russell dopis napsal v době, kdy Hitler upíral práva německým Židům a budoval svou vojenskou mašinérii. Říká v něm, že nevidí důvod zatahovat Británii do války. "Můžeme vyhrát, nebo prohrát. Když prohrajeme, nic dobrého to zjevně nebude.
Když vyhrajeme, převezmeme v bojích nevyhnutelně jejich špatné vlastnosti a svět nakonec nebude o nic lepší, než by byl v případě naší prohry," píše Russell.
