Zóna bez kritiky
Šampaňské pro Putina. Spanilá cesta Latinskou Amerikou
15.07.2014 05:50 Analýza
Zatímco v Evropské unii se Rusko dostává do stále větší izolace, vyjma červeného koberce pro šéfa Kremlu v Rakousku, v Latinské Americe Vladimira Putina vítají s otevřenou náručí. Krym a východní Ukrajina jsou odsud daleko a většinu místních to nijak nevzrušuje. Moskva odměňuje nezaujatý postoj starých i nových partnerů v oblasti ruskými investicemi.
Příslovečnou třešinkou na dortu nynější cesty ruského prezidenta po Latinské Americe nebylo fotbalové mistrovství světa v Brazílii, třebaže i po jeho skončení se snažil zazářit. Na Putinově menu byly pro něj chutnější chody, přičemž ten hlavní se servíruje až nakonec, byť také v citované Brazílii.
Namísto tamních lokalit s fotbalovými stadiony Putin v pondělí zamířil do Fortalezy, kde začal summit států skupiny BRICS, na který dorazili prezidenti Číny, Indie a Jižní Afriky.
Pro pána Kremlu, který je pod palbou kritiky západního světa, musí být nynější turné po Latinské Americe balzámem na duši. Sankce vůči Moskvě jsou alespoň na jeden týden (tak dlouho jeho aktuální zahraniční cesta trvá) jakýmsi vzdáleným pojmem.
A kdyby se Němci nedostali do finále fotbalového šampionátu, byl by v Riu ušetřen i setkání se spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou, jež si triumf svého národního týmu nenechala ujít.
S prázdnou nejede
Putin si své latinskoamerické hostitele pečlivě vybral a do kufru si zabalil zčásti velkorysé dary. To platí hlavně pro Kubu, jeho první zastávku, které Rusko odpouští dluhy ve výši více než 30 miliard dolarů (asi 600 miliard Kč).
"Ostrov svobody" se tak konečně zbavil zhruba 90 procent dluhové zátěže, kterou za sebou vleče ještě z časů Sovětského svazu. Ze strany Moskvy jde o noblesní charitativní gesto, třebaže vynucené, protože Havana by gigantickou částku nebyla tak jako tak schopna splatit. Navíc, o její výši vedou obě strany už dlouho spory.
Je tedy nejlepší udělat tlustou čáru a otevřít s čerstvou energií novou kapitolu vztahů.
Ruská námořní základna na Kubě
Po rozpadu Sovětského svazu začaly sice kdysi velmi vřelé vztahy mezi Moskvou a Havanou postupně chladnout, ale i tak se Putinovi dostalo minulý pátek po příletu na Kubu nadšeného přijetí. Ruský prezident se nehledě na svůj nabitý program setkal na hodinu také s Fidelem Castrem a zkritizoval americké embargo vůči Kubě. Čas na popichování Američanů v případě "nepotopitelné letadlovky" před pobřežím USA, jak se kdysi ostrovu říkalo, se najde vždy.
Starému revolučnímu vůdci je dnes 87 let, a třebaže předal už před lety otěže moci svému bratrovi Raúlovi, vliv Fidela zpoza oficiálního politického jeviště je stále patrný.
Ruská delegace podepsala v Havaně tucet dohod v oblasti energetiky, průmyslu, infrastruktury či zdravotnictví. Ruský státní koncern Rosněft chce u břehů Kuby hledat nová naleziště ropy a začít s její těžbou.
Na ostrově mají vyrůst nové stanice globálního družicového polohového systému Glonass, který je konkurenčním projektem amerického GPS. Obě strany budou jednat o výstavbě ruské námořní základny na Kubě, píší ruská média.
To vyvolává vzpomínky na takzvanou kubánskou krizi roku 1962, kdy Sovětský svaz začal na Kubě rozmisťovat atomové rakety - svět tehdy stál na pokraji jaderné války. Dnes má ovšem Washington výrazně méně důvodů k obavám i proto, že Moskva a Havana se za uplynulá dvě desetiletí částečně odcizily.
Mnozí Kubánci nabyli dojmu, že je Rusko nechalo ve štychu. Sovětský svaz byl s velkým odstupem nejdůležitějším obchodním partnerem Kuby. Do země Sovětů šlo 80 procent kubánského exportu produkce cukru a 40 procent vývozu citrusů. Když se SSSR zhroutil, zastavily se mimo jiné i dodávky krmiva na Kubu, pročež museli Kubánci porazit stovky tisíc dojnic.
Začátkem devadesátých let 20. století stáhlo Rusko náhle z Kuby tisíce inženýrů. Společně s Rusy budovaná jaderná elektrárna Juraguá byl už z devadesáti procent hotová, přesto se ji nepodařilo dokončit.
Rakety pro Kubánce raději ne
Za 14 let od svého nástupu k moci navštívil Putin ostrov jen jednou, a to roku 2000. Byla to navíc jen krátká zastávka na cestě do Jižní Ameriky. To je sice i nynější případ, ale obě strany se snaží dát nejnovějšímu mezipřistání mnohem větší význam.
Kubánská ekonomika mezitím pomalu roste. Vedení země experimentuje, byť v řadě směrů nemastně neslaně, s tržním hospodářstvím. Kuba našla nové partnery v Jižní Americe, snad nejvíce si cení Brazílie.
V ruských médiích se občas objevují informace o údajných plánech rozmístit na Kubě obranné rakety. Řada expertů to však zpochybňuje. Je k tomu řada důvodů. Rusko nemá na to, aby v oblasti vystupovalo jako protiváha USA. A něco takového už prý ani není v zájmu Moskvy.
Loni v srpnu připluly na Kubu na přátelskou návštěvu lodě ruského vojenského námořnictva v čele s raketovým křižníkem Moskva, vlajkovým plavidlem Černomořské flotily. Přivítaly je dělostřelecké salvy z vojenské pevnosti Cabana.
Putin položil na Kubě květiny k památníku sovětských vojáků. Jde hlavně o symboliku - Rusové už jsou zase tady. Část Rusů ale z Kuby nikdy neodešla, o čemž svědčí i ruská pravoslavná katedrála ve staré části Havany. Její zlaté kupole jsou rovněž zdálky viditelným symbolem staronového přátelství.
Krym v. Falklandy. Pokrytectví Západu?
S krátkou zastávkou v Nikaragui zamířil ruský prezident z Havany do Argentiny a poté dále do Brazílie. Obě tyto země jsou pro Rusko, pokud jde o spolupráci, mnohem důležitější než Kuba.
V Buenos Aires podepsal v sobotu Putin s prezidentkou Cristinou Fernándezovou de Kirchnerovou dohodu v oblasti jaderné energie. Argentina totiž plánuje stavbu další atomové elektrárny. Také pro stavbu vodních elektráren a těžbu ropy a plynu je ruská pomoc vítaná.
Putina a Kirchnerovou nespojuje jen shoda v ekonomických záležitostech. Paralely lze nalézt též v zahraniční politice. Argentina si nárokuje Falklandské ostrovy (Malvíny). V referendu se však ostrované rozhodli pro pokračující svazek s Velkou Británií.
Zatímco Západ lidové hlasování na Falklandech podpořil, referendum na Krymu odsoudil, kritizovali západní postoj Putin a Kirchnerová. Už letos v březnu obě země pranýřovaly "dvojí morálku" Západu.
Argentina je jedním z nejdůležitějších partnerů Ruska, prohlásil Putin. Ještě důležitější se ale zdá regionální mocnost Brazílie. Už před cestou do Ria šéf Kremlu prohlásil, že podporuje nároky Brazílie na stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN (RB OSN). Ve stále multipolárnějším světě přináleží této zemi zvláštní role.
Obchod mezi oběma státy se sice v uplynulých letech zněkolikanásobil, ale ještě je stále pod jejich potenciálem. Moskva by se ráda více angažovala v oblasti brazilské infrastruktury a v energetickém sektoru. Ani Brazílie nebude Putinovi mávat před nosem Krymem a krizí kolem Ukrajiny. Na to jsou Brazilci příliš pragmatičtí a dbalí toho, aby nezaujímali žádné postoje. Prostě a jednoduše, nechtějí si to s nikým rozházet.
Po Soči chce Rusko ohromit fotbalem
Summitu skupiny BRICS, který začal v pondělí ve Fortaleze, se účastní nejvyšší představitelé hostitelské Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky. BRICS je akronymem členů tohoto hospodářského uskupení, jež tvoří přibližně 27 procent územní plochy všech zemí a žije v nich asi 42 procent obyvatelstva planety.
Nynější zasedání skupiny BRICS v městě Fortaleza je v pořadí už šesté. Očekává se, že konference zveřejní plány na zřízení rozvojové banky BRICS, tedy fakticky rivala Světové banky.
Také pokud jde o fotbal, chtěl Putin v Brazílii udělat velký dojem. Světový fotbalový šampionát uspořádá totiž roku 2018 právě Rusko. Ruský prezident slíbil, že mistrovství v jeho vlasti bude "nezapomenutelné". Pomoci k tomu mají i investice ve výši 20 miliard dolarů, což je o šest miliard více, než byl dosavadní rekord Brazílie.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.