Smrt bývalého kubánského vůdce Fidela Castra může režim na Kubě krátkodobě posílit, ale neznamená omezení otevírání Kuby světu. Uvedl to Radek Buben, politolog z Univerzity Karlovy v Praze. Castro byl podle něj už dlouho odstaven od moci. V pozadí režimu, v jehož čele stojí Castrův bratr Raúl, je armáda, která se zajímá o byznys, míní Buben. Otázkou je nyní spíš přístup budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa ke Kubě, který je podle Bubna nečitelný.
Fidel Castro byl již posledních deset let odstaven od moci, takže jeho smrt nebude pro Kubu bleskem z čistého nebe, míní Buben. "Představitelé režimu už v roce 2006 provedli tranzit moci a dopředu nachystali Kubánce na to, co se může stát," uvedl. "Pokud tedy bude mít smrt Fidela Castra nějaký vliv, bude to vliv symbolický. Režim toho využije na pár měsíců pro novou vlnu ideologické mobilizace, 'všichni se teď musíme spojit' a tak dále, ale reálně to politický vliv mít nebude," dodal.
V čele Kuby stojí Raúl Castro, ale podle Bubna také mladší generace reprezentovaná vojáky. "To jsou v podstatě byznysmeni, kteří si budou hlídat, aby se jim nesáhlo na privilegia. A současně bude pokračovat Castrovo ekonomické otvírání, inspirované čínským, nebo ještě více vietnamským modelem," řekl.
Otevírání Kuby světu již podle něj trvá léta a pokračovalo by s Fidelem Castrem i bez něj. Nástup Raúla, dočasný v roce 2006 kvůli Fidelově zdravotnímu stavu a definitivní po Fidelově rezignaci v roce 2008, okamžitě znamenal, že přijdou změny. "Raúl byl v polovině 90. let v Číně a strašně se mu líbil tamní (hospodářsko-politický) model," uvedl Buben.
Zásadnější než Castrova smrt bude podle něj možná postup budoucího prezidenta USA Trumpa. "Na jednu stranu je pragmatický byznysmen, který už zkoušel na Kubě obchodovat. Současně to ale zatím vypadá, že - evidentně jako úlitbu konzervativním republikánům - jmenuje lidi tradičně protikubánského kurzu, kteří budou možná chtít zbrzdit otvírání," uvedl. Současný americký prezident Barack Obama uvolnil v posledních letech některá omezení týkající se Kuby v cestování i ekonomice. Trump v předvolební kampani hrozil, že Obamovy vstřícné kroky zvrátí.
_110x74.jpg "Fidel Castro se vydal v roce 1963 na návštěvu Moskvy, kde ho přivítal sovětský premiér Nikita Chruščov.")
Po Castrově smrti se od světových politiků ozývá kritika režimu na Kubě, ale i ocenění Castrova vlivu na dění ve světě. "Byl to určitě diktátor. Co si usmyslel, to udělal. A často to byly absurdní nesmysly. Má na rukou spoustu krve," míní Buben. "Ale také čelil minimálně v prvních letech vlády obrovskému množství útoků ze strany USA, včetně používání jednoznačně teroristických akcí," doplnil.
Navíc původní kubánský režim, proti kterému Castro bojoval, byl podle něj v mnohém horší než následný Castrův režim. "Současně jste v té době v Latinské Americe nenašli moc demokracií, takže to nebylo tak, že by Castro vzal Latinoameričanům politické svobody, protože většina z nich je stejně neměla," řekl. Castro pak svou revolucí dokázal vyvolat naději a pak ji "prodat" do rozvojového světa. Stal se podle Bubna symbolickým ztělesněním snahy o emancipaci, která se v době kubánské revoluce v 50. a 60. letech minulého století projevovala i v řadě dalších zemí.
"Vypadal lépe než sovětští byrokrati a navíc dlouho nezavedl explicitně sovětský model," uvedl Buben. "Proměny režimu můžete vidět i na uniformách, které nosil. Začal jako revolucionář v olivově zelené a v polovině 70. let najednou vystupuje v generálské uniformě s obrovskými nárameníky v sovětském stylu; v 90. letech zase přešel zpátky k olivově zelené. Ale příležitostně si tehdy vzal už i oblek," dodal s nadsázkou.
