Dnes začíná před americkým Nejvyšším soudem slyšení, které může mít dalekosáhlý dopad na regulace týkající se svobody nosit zbraně v USA. Soudci budou rozhodovat, zda se 2. dodatek ústavy vztahuje i na města a státy.
Šestasedmdesátiletý Otis McDonald je už dávno v důchodu. Žije se svou ženou v South Side v Chicagu a jak říká, situace ve čtvrti je horší a horší. "Už jsme tu se ženou sami," řekl listu USA Today. "Mám alarm napojený přímo na policejní stanici. Mám brokovnici, ale mít ruční zbraň by bylo příhodnější."
Otis McDonald nemůže vlastnit pistoli či revolver, protože mu to zakazuje město. Jde o jeden z mnoha podobných zákazů uplatňovaných po celých Spojených státech. A to se mu nelíbí. Tvrdí, že má podle 2. dodatku ústavy právo nosit zbraň. "Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno," praví se v něm. McDonald dodává, že je to nejenom jeho právo, ale i nutnost, protože zločinnost v jeho čtvrti rok od roku stoupá a on se necítí bezpečně.
Impuls, aby přešel od slov k činům přišel 26. června 2008. Tehdy Nejvyšší soud rozhodl jednu průlomovou kauzu v podobné záležitosti: "District of Colombia v. Heller". Soudci odmítli zákaz uplatňovaný v hlavním městě Washingtonu na nošení zbraní s tím, že není v souladu s 2. dodatkem ústavy na federálních území. Tedy právě ve Washingtonu D.C.
O něco dříve se McDonald setkal s lidmi z Illinois State Rifle Association, kteří bojují proti podobným zákazům, jaký platí v Chicagu. "Pravděpodobně jsem byl na té první schůzce jediný černý. Setkal jsem se tam s mnoha lidmi a všichni byli přátelští," vypráví veterán McDonald a dodává, že měl pocit "jako by byl v partě starých vojáků. Líbilo se mi, co říkali."
V den, kdy Nejvyšší soud zrušil washingtonský zákaz, McDonald a právníci z asociace podali žalobu proti Chicagu. A o té, označované jako "McDonald v. City of Chicago", se bude dnes jednat. Jde vlastně o pokračování kauzy "District of Colombia v. Heller", i když s řadou odlišností. McDonald má napříkald podporu dalších 38 států, které tvrdí, že 2. dodatek má ochraňovat občany proti městským a státním regulacím, protože právo nosit zbraň je "stěžejním právem ve schématu americké justice".
Nyní tedy Nejvyšší soud bude rozhodovat, zda se 2. dodatek vztahuje nejenom na federálně spravovaná území, ale i na jurisdikce států a měst. Jinými slovy, bude rozhodovat, zda má 2. dodatek stejnou váhu, jako například dodatek 1. - hovořící o svobodě vyznání, slova, tisku, shromažďování a právu na stížnost -, či jestli je "speciální", protože se týká zbraní, které mohou brát životy.
Jak píše například list The Washington Post s odvoláním na odborníky, je pravděpodobné, že když už soudci jednou rozhodli ve prospěch 2. dodatku na federálních územích, není důvod, proč by své rozhodnutí nerozšířili i na zbytek USA. A pokud se tak stane, mnoho měst a států bude muset najít jiné způsoby, jak omezovat nošení zbraní.
Foto: profimedia.cz
