Svět bez jaderných zbraní: Obamův sen nebo realita?

Žádné nukleární zbraně na planetě. Krásná, ale nedosažitelná idea, nebo reálný cíl Baracka Obamy? Má vůbec americký prezident naději uskutečnit své bezjaderné úmysly? I kdyby se mu to podařilo, globální nukleární odzbrojení má dvojí ostří. Oněch téměř pětadvacet tisíc hlavic v arzenálech devíti jaderných mocností brání vypuknutí dalšího světového konfliktu.

Americký prezident Barack Obama má dnes v Praze přednést klíčový projev, v němž oznámí, jaké kroky podnikne směrem k planetě bez jaderných zbraní. "I když už studená válka skončila, šíření jaderných zbraní nebo krádež nukleárního materiálu může vést k vyhlazení jakéhokoli města na planetě," prohlásil Obama v pátek ve Štrasburku. "Tento víkend v Praze navrhnu plán, jak dosáhnout světa bez jaderných zbraní," dodal za aplausu přihlížejících.

„Na tenhle projev čekám hodně dlouho. Mohl by znamenat obrat v jaderné strategii Spojených států. Může to změnit všechno," cituje britský list The Guardian předního amerického experta na jaderné zbraně Josepha Cirincioneho.

ČTĚTE TAKÉ: Najde Rusko s USA společnou řeč v jaderném odzbrojení?
                        Stojí ruský medvěd na hliněných nohou?
                        Rusko - USA: Na jaderných zbraních se domluvíme letos

V současnosti existuje na světě devět jaderných mocností. Pět z nich se zavázalo k nešíření jaderných zbraní smluvně. Rusko, USA, Velká Británie, Francie a Čína. Indie, Pákistán, Severní Korea ani Izrael se k ničemu takovému nezavázaly. Židovský stát navíc stále oficiálně popírá, že by nukleárními zbraněmi disponoval.

Nukleární tajemství

Nejvíce smrtonosných strategických a taktických hlavic vlastní Spojené státy s Ruskem. Příkazy z jaderného kufříku Baracka Obamy může, podle thinktanku Federation of American Scientists, okamžitě poslechnout až 2700 hlavic ve stavu bojové připravenosti (2500 hlavic však může rychle přejít ze zálohy do stavu operační připravenosti). Celkem však americký arzenál obsahuje 9400 jaderných hlavic. Dalších 4200 bojových hlavic nyní čeká na nákladné rozebrání.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv ovládá 4840 operačních nukleárních hlavic. Celkem disponuje největší země světa zhruba třinácti tisíci hlavicemi. Rusové se chystají „sešrotovat" zhruba čtvrtinu zastarávajících hlavic.

Ostatní členové „jaderného klubu" už mají arzenály čítající maximálně stovky hlavic, hlavně strategického určení. Francie disponuje zhruba třemi sty kusy smrtelně nebezpečné munice, Čína jich má 240 a Velká Británie 185. Následuje Izrael se zhruba osmdesáti hlavicemi, Indie a Pákistán s šedesáti a poslední Severní Korea má zřejmě méně než deset hlavic.

Všechny státy vlastnící jaderné zbraně si svá tajemství žárlivě střeží. Přesné údaje o počtech strategických a taktických jaderných zbraní jsou národním tajemstvím.

Duch Prahy?

Zůstává však otázkou zdali se Baracku Obamovi podaří s Dmitrijem Medveděvem cokoliv dohodnout, neřkuli ostatní mocnosti přimět, aby se zbavily svých nukleárních arzenálů. Například u Izraele je tato možnost diskutabilní. Ani Indie a Pákistán by se jistě nechtěly vzdát svých jaderných zbraní, aniž by tak učinil jejich soused na indickém subkontinentu.

V roce 1955 to byl Sovětský svaz, který propagandisticky využíval takzvaného „ducha Ženevy" po odzbrojovací konferenci. Kreml však tehdy chtěl, na rozdíl od Bílého domu, spíše odlehčit atmosféru padesátých let, která byla cítit válkou.

Dnes se snaží naopak Washington změnit svůj obrázek z křižácké velmoci pod taktovou George W. Bushe na zemi, jejíž prezident Barack Obama se raději dohodne u jednacího stolu.

„Klíčové fráze jsou ‚duch Ženevy', důvěra, détente (uvolnění napětí, pozn. red.) a mír. Diskutuje se samozřejmě i o faktických dohodách. Sovětský svaz se snaží dosáhnout nějakých výsledků v druhořadé agendě, například v odzbrojení a ekonomických a kulturních výměn. Hodně však doufá zvláště v dohodu o odzbrojení," napsal tehdy Piero Ottone, zpravodaj italského deníku Corriere della Sera.

Nezdá se, že by se situace příliš změnila. Jen si velmoci prohodily strany. Avšak pokud by v padesátých letech nebylo jaderných zbraní, téměř jistě by vypukla třetí světová válka. Je otázkou, zdali je dnešní svět natolik bezpečný, aby si mohl dovolit se zbavit odstrašujících arzenálů jaderných zbraní.

Foto: Profimedia, Jan Schejbal