Nynější političtí lídři hovoří daleko jednodušeji a s větší sebejistotou, než jak se mluvilo v minulosti. Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa tento trend ještě zvýraznil. Podle čerstvé studie citované agenturou AP se Trump projevuje méně analyticky, a naopak sebejistěji než všichni předchozí američtí prezidenti.
Psychologové z Texaské a Princetonské univerzity využili počítačový program, který počínaje rokem 1789 zanalyzoval tři miliony textů s projevy čelných představitelů Spojených států, Kanady, Británie a Austrálie, ale také obyčejné články z novin, knihy, filmové titulky nebo přepisy zpravodajských pořadů v televizi.
Trumpovy projevy a dokumenty se mezi americkými prezidenty umístily nejvýše, pokud jde o měření sebejistoty. Zde získal o téměř polovinu více bodů než prezident z poloviny 19. století William Henry Harrison. Naopak nejnižší skóre ze všech hlav státu má v oblasti analytického projevu. V této kategorii se umístil poslední, a to s ani ne polovinou bodů než šestý prezident John Quincy Adams. Výrazně zaostává i za svými předchůdci Barackem Obamou a Georgem Bushem mladším.
Psycholožka z Texaské univerzity a autorka studie Kayla Jordanová uvedla, že způsob komunikace státníků se začal měnit zhruba před sto lety, v době prezidenta Woodrowa Wilsona, kdy se začalo šířit rádio a další masmédia. Není nic špatného na tom mluvit jednoduše, říká Jordanová. "Chcete, aby všichni rozuměli, co říkáte."
Jordanová uvedla, že její tým analyzoval to, jak lídři mluví, nikoliv to, co říkají. Studie zahrnuje všechny projevy - až na tweety -, včetně debat prezidentských kandidátů, a to s cílem minimalizovat vliv profesionálních pisatelů projevů. Zkoumala například používání určitého členu "the" v angličtině či předložky "z", které značí analytičtější myšlení, neboť se často používají ve frázích, jež mají něco vysvětlovat. Naopak slova jako "já" či "nádherný" jsou hodnocena jako méně analytická. Slova typu "my" a "vy" podle autorů studie znamenají vyšší sebejistotu. Proti tomu slova "ne", "by" či "měl by" indikují méně sebevědomí. Počítačový program je pak schopen všechny tyto indikátory analyzovat a vytvořit z nich konečné skóre.
"Chápeme, že Trump je velmi odlišný v mnoha dalších ohledech. Zaměřili jsme se pouze na tyto dvě kategorie a v nich nevybočuje z normy," řekla Jordanová. "Nejde o analýzu jeho inteligence či dalších vlastností."
V analytičnosti projevu Trump nasbíral 44 bodů ze 100. Průměrný prezident přitom dosáhl 90 bodů a všichni kromě Trumpa a Obamy měli více než 70. Vůbec nejhorší výsledek v tomto ohledu - 16 bodů ze 100 - zaznamenal Trump v jedné předvolební debatě v prosinci 2015. Až do dob prezidenta Wilsona byl průměrný výsledek prezidentů 97,7 bodu ze 100, od té doby klesl bezmála na 80. Trumpův předchůdce v úřadu Barack Obama dosáhl 69 bodů, což je téměř o 13 bodů méně než George Bush mladší.
Pokud jde o sebejistotu projevu, Trump s 89 body ze 100 této kategorii s přehledem vévodí. V průměru dosáhli američtí prezidenti hodnoty 64. Pouze čtyři prezidenti v dějinách USA překonali laťku 80 bodů - Trump (89), Lyndon Johnson a Barack Obama (oba 81) a George Bush mladší (80).
"Čím je hlavní myšlenka projevu jednodušší, tím snazší je být srozumitelný a sebejistý. Čím více se myšlenka zjednodušuje, tím se také zvyšuje sebejistota," říká profesorka a odbornice na rétoriku Mary Stuckeyová, podle níž se studie dobrala k podobným výsledkům jako další výzkumy. Jiná odbornice na danou problematiku, profesorka Jennifer Merciecaová, je však ohledně výsledků studie skeptická. Podle ní výzkum nebere v potaz například Trumpova zdánlivě protichůdná či ironická prohlášení.
