Válka s terorismem. Uzákonění kontroverzních odposlechů telefonů v USA, absence práva na základně Guantanámo a mučení v Abú Ghrajbu se stávají ikonami Bushova odkazu.
ZAHRANIČNÍ POLITIKA
Irák: pětiletá válka stála americké daňové poplatníky 600 miliard dolarů (1,16 bilionu Kč). Zemřelo téměř 4 200 amerických vojáků a až 96 tisíc Iráčanů.
Červenec 2008: Pentagon usoudil, že spojení mezi Saddámem Husajnem, al-Kajdou a útokem na světové obchodní centrum z 11. září 2001 neexistovalo.
Afghánistán: Srážky se zmrtvýchvstalým Talibanem dosáhly nejvyšší úrovně od začátku sedmileté války. Osnovatelé útoku z 11. září 2001, Usáma bin Ládin a Ajmán Zavahírí, zůstávají na svobodě. Zřejmě se pohybují na afghánsko-pákistánské hranici.
Pákistán: Americké pokusy o zabití bin Ládina a podkopání vlivu al-Kajdy se míjí účinkem. Bombardování pomocí bezpilotních letounů většinou zasahuje civilisty a podkopává pozici nového prezidenta Asífa Alího Zardárího.
Blízký východ: Bushova administrativa se nadále brání aktivní roli v mírovém vyjednávání mezi Izraelem a Palestinci. Hnutí Hamas zvítězivší ve volbách je pro USA stále teroristickou organizací. Slib uvést v život samostatný palestinský stát před odchodem Bushe z funkce je nyní nemožný.
Írán: Ajjatoláhové pokračují s jaderným programem a využívají svůj strategický vliv v Iráku na podkopání amerických úspěchů. V létě 2008 se zdálo, že letecký úder proti nukleárním zařízením Íránu jsou na spadnutí.
Severní Korea: Prezident Kim Čong-il odpovídá na Bushovu rétoriku o Ose zla jadernou zkouškou (nepodařilo se však zcela prokázat, že šlo o nukleární výbuch). Na konci Bushova funkčního období se zdá, že vztahy se Severní Koreou se uklidňují. Komunisté zasedají ke společnému stolu a výměnou za pomoc zastavují jaderný program.
Latinská Amerika: Plán Washingtonu na zřízení Panamerické zóny volného obchodu (FTAA; Free Trade Agreement of the Americas) selhává, neboť chudí jihoameričtí farmáři nemohou soupeřit se subvencovanými produkty ze Spojených států. Venezuelský prezident Hugo Chávez spouští program zvaný Bolívarskou alternativu pro národy Latinské Amerika (ALBA; Alternativa Bolivariana para los 
Pueblos de Nuestra América), kterou postavil proti FTAA. Členské země Chávezovy organizace: Bolívie, Brazílie, Kuba, Dominika, Honduras, Nikaragua, Venezuela.
DOMÁCÍ POLITIKA
Daňové škrty: Během dvou Bushových období se podle kritiků dotkly plánované daňové škrty (zhruba 674 milionů dolarů) dotkly pouze 4 procent obyvatel z nejchudších vrstev. Naopak 65 procent daňových úlev šlo nejbohatší desetině Američanů. Přes 12 milionů rodin s 24 miliony dětmi nedostalo daňové úlevy žádné.
Zdravotní péče: Plán na zvýšení počtu občanů se zdravotním pojištěním deregulací vyústil ve zvýšení cen soukromého pojištění o 80 procent. Nepojištěných Američanů od roku 2000 přibylo o 7 milionů. 
Chudoba: Během konjunktury v 90. letech minulého století se počet lidí žijících pod hranicí chudoby snižoval, ale od roku 2000 vzrostl o 5,7 milionu.
Hurikán Katrina: Bushova administrativa reagovala na katastrofu v roce 2005 těžkopádně a pomalu. Zahynulo více než 1 830 lidí. Nyní, o tři roky později, se stále 130 tisíc uprchlíků nemůže do New Orleans vrátit. Na 65 tisíc domů zůstává neobyvatelných.
Státní dluh: Vyšplhal se až na 10,6 trilionů dolarů poté, co se vláda rozhodla pomoci hypotečním gigantům Fannie Mae a Freddie Mac. Každý americký občan se na dluhu podílí 33 928 dolary.
Imigrace: Bushův plán získat občanství pro zhruba 12 milionů ilegálních imigrantů ztroskotal v Senátu. Oblíbenost prezidenta Bushe: 29,4 procent, jedna z nejhorších po roce 1945.
Ilustrace a foto: Graphic News, archiv
