Musel by se dožít sto osmi let, aby si trest odseděl: Bývalý uruguayský prezident Gregorio Álvarez (83) byl ve čtvrtek odsouzen k 25 rokům vězení za sérii vražd, které se staly během vojenské vlády v zemi od roku 1973 a později za Álvarezova prezidentství v letech 1981 až 1985.
Álvarez byl odsouzen v souvislosti s vraždami 37 lidí, kteří byli uneseni ze sousední Argentiny tajnými službami jeho režimu.
Během diktatury bylo údajně uneseno a zvražděno celkem zhruba 200 lidí, kteří byli podezříváni z protivládních tendencí. Soud označil vraždy Álvarezova režimu za zločiny proti lidskosti.
Álvarez se ke čtvrtečnímu líčení nedostavil ze zdravotních důvodů. Za své činy se před soudem zodpovídá také několik dalších členů tehdejší vojenské junty.
Uruguayské zvraty |
1962 Vypuklo povstání levicových guerill zvaných Tupamoras (do roku 1973) 1071 Tupamoras unesly a osm měsíců držely britského velvyslance Geoffreye Jacksona 1972 Šestnáct trosečníků z letu uruguayského letadla, jež ztroskotalo v Andách, většinou členů uruguayského ragbyového týmu, přežilo 10 týdnů v horách díky pojídání masa mrtvých spolupasažérů 1973 Vojenský puč odstartoval etapu, po níž Uruguay proslula jako „mučírna latinské Ameriky" 1983 Násilné protesty proti represím 1985 Armádní a političtí představitelé svolili s návratem k ústavnímu pořádku a propuštěním politických vězňů; zaručena amnestie vojákům obviňovaným z porušování lidských práv po dobu vlády vojenské junty 1989 Platnost amnestie potvrdilo referendum 2000 Zahájeno vyšetřování osudu 160 lidí zmizelých v období vojenské diktatury 2006 Bývalý prezident Juan María Bordaberry (v úřadu 1972 - 1976) a jeho ministr uvězněni v souvislosti s vraždami čtyř politických oponentů v roce 1976 2007 Zadržen exprezident Álvarez 2009 Vládnoucí levicová „Široká fronta" (Frente Amplio) Josého Alberta Mujicu Cordana, senátora a bývalého vůdce Tupamoras, jako svého prezidentského kandidáta pro volby 25. října; průzkumy jej favorizují |
Foto: ČTK/AP
