V newyorském sídle Organizace spojených národů začíná zhruba měsíc dlouhá konference, která bude řešit další podobu a budoucnost smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Spojené státy a Rusko zde plánují prosadit smlouvu o zákazu jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém a Středním východě.
Podle britského deníku Guardian obě velmoci už ukázaly svůj návrh smlouvy ostatním stálým členům Rady bezpečnosti. Není však jasné, zda iniciativa, která má za cíl oživit patnáct let starou bezzubou smlouvu, bude stačit Egyptu, který je při vyjednávání klíčovým hráčem.
ČTĚTE TAKÉ: Izrael chválí Obamu za postoj k jeho jaderným zbraním
Jaderný políček Obamovi. Netanjahu mu dal košem
Egypt již dlouho prosazuje podobnou smlouvu, která by vyvíjela tlak na Izrael, jediného vlastníka jaderného arzenálu v regionu.
Jednání se ponesou ve znamení snah současné americké vlády prezidenta Baracka Obamy o jaderné odzbrojení, které nastínil loni v dubnu v Praze. Důležitou roli při nich ale bude hrát i citlivá otázka íránského a severokorejského jaderného programu.
Konference v OSN přímo navazuje na dubnový washingtonský summit o nukleární bezpečnosti, na němž se zástupci 47 zemí včetně Česka zavázali k větší ochraně jaderných materiálů před teroristy. Obama ve Washingtonu uvedl, že chce smlouvu o nešíření jaderných zbraní posílit, aby umožňovala hnát k odpovědnosti země, jež ji nerespektují. Nebude to ale snadný úkol. Konference může dospět k závazným závěrům pouze při souhlasu všech signatářů smlouvy, tedy i Íránu.
Podobná konference v roce 2005 skončila fiaskem poté, co se administrativa amerického prezidenta Bushe střetla s Íránem. Mnoho zemí, které během Studené války patřily do tzv. Hnutí nezúčastněných, slyší na íránskou kritiku pomalého odzbrojování jaderných velmocí. Egypt v současné době hnutí předsedá.
Smlouva o nešíření jaderných zbraní začala platit před 40 lety. Dohoda zavazuje členy jaderného klubu k tomu, aby atomové zbraně či jiná jaderná výbušná zařízení nepředávali dalším zemím ani jim nepomáhali při jejich vývoji. Státy bez nukleárních zbraní se podpisem smlouvy vzdaly případných snah o jejich získání. V roce 1995 byla její platnost prodloužena na neurčito. "Ale dohoda, která stála v pozadí smlouvy, totiž že nukleární velmoci budou odzbrojovat a poskytnou svou technologii k mírovým účelům a zbytek světa na oplátku nebude usilovat o jaderné země, se rozpadá," píše Guardian.
Foto: ČTK/AP
