Pokud se vláda amerického prezidenta Baracka Obamy hodlá vzdát protiraketového obranného systému v Evropě v rámci bezpečnostní dohody s Ruskem, jak naznačuje její úvodní lavírování, pak se americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová pustila do těžkého smlouvání.
Během právě skončené cesty do Evropy a na Blízký východ Clintonová jednoznačně hovořila ve prospěch evropského protiraketového obranného systému, který by se stal nedílnou součástí americké obranné strategie; naznačila ale, že by tato otázka mohla být v Evropě méně naléhavá, kdyby se Írán vzdal svého jaderného programu.
Írán není „něco za něco"
To, čemu se Clintonová vyhnula, bylo nabídnout "něco za něco". Nenavrhla, že kdyby Rusko zvýšilo tlak na Teherán, aby v otázce jaderného programu ustoupil, pak by Spojené státy mohly zrušit plány na výstavbu sil s deseti antiraketami v Polsku a radaru v České republice. Vlastně se zdálo, že naznačuje, že protiraketová obrana v Evropě je dobrý nápad, dokonce i kdyby už nebylo třeba se bát Íránu - jakkoli by v takovém případě byla méně naléhavá.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko a USA: Chceme společně odzbrojovat
Medveděv: Američané radar kvůli Íránu neobětují
V Belgii na tiskové konferenci po setkání NATO Clintonová řekla, že protiraketová obrana je "velmi významným nástrojem našeho obranného arzenálu budoucnosti". Později dodala, že nehovořila jen o Íránu, ale měla na mysli širší koncept odrazení protivníků, jako jsou například teroristické sítě, od snahy získat jaderné střely během následujících roků či desetiletí.
Jindy během své cesty Clintonová řekla: "Írán je jménem, které dáváme všem objevujícím se a budoucím hrozbám, ale je to svým způsobem zástupný pojem pro celou škálu hrozeb, které předvídáme." Jako by Clintonová naznačovala, že pokud by současná snaha o odrazení Íránu od získání jaderných zbraní byla úspěšná, pak by protiraketová obrana stále mohla být užitečná.
Později se totiž mohou objevit nové raketové hrozby.
ČTĚTE TAKÉ: Írán otestoval novou raketu s dlouhým doletem
Podobná prohlášení mohou odrážet pochybnosti, zda Írán změní směr, i když Clintonová během své cesty zopakovala, že Obamova vláda chce Írán zapojit do rozhovorů o jeho jaderném programu i o dalších otázkách. Na mezinárodní konferenci v Egyptě řekla jednomu arabskému diplomatovi, že pochybuje, že Íránci přijmou americkou nabídku k dialogu. Novinářům to sdělil americký diplomat, který si nepřál být jmenován, protože zmíněný rozhovor byl soukromý.
Koordinovaný systém
Oficiálně zatím americká vláda neřekla, zda hodlá pokračovat v plánech na výstavbu protiraketové obrany v Polsku a České republice. Držela se stejné rétoriky, jakou Obama používal při předvolební kampani - musí se prokázat, že protiraketová obrana je spolehlivá a náklady odpovídající.
Jednou z možností je, že Washington a Moskva dosáhnou dohody s NATO o přeměně současných amerických plánů způsobem, který by vyústil v koordinovaný systém, jenž by poskytoval kontinentu ochranu před celou škálou střel.
Protiraketová obrana byla favoritem předchozí vlády prezidenta George Bushe, ale mezi demokraty se nikdy příliš velké přízni netěšila. Obamovo vítězství v prezidentských volbách bylo všeobecně vnímáno jako zvonění umíráčku pro navrhovanou evropskou sekci protiraketového systému, který rovněž tvoří antirakety na Aljašce a v Kalifornii a radary na dalších místech.
Seškrtání protiraketových obranných ambicí by zároveň mohlo znamenat velké úspory potřebné v době utahování rozpočtových opasků.
Rusko říká, že protiraketová obrana v Evropě je zbytečná a provokativní. Moskva dokonce v jednu chvíli pohrozila rozmístěním raket krátkého doletu ve své nejzápadnější oblasti sousedící s Polskem, pokud budou USA v plánech na protiraketovou obranu v Evropě pokračovat. Od té doby rétorika vychladla a dopis, který Obama poslal v únoru ruskému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi, někteří interpretují jako smířlivé gesto a možný první krok k propojení protiraketové obrany v Evropě s ruskou pomocí při řešení íránského problému.
Foto: Reuters
