Záměr Spojených států omezit budování evropského protiraketového štítu v Moskvě žádnou velkou euforii nevyvolal. List Kommersant dnes citoval slova náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova, podle něhož americké plány nejen nezmírnily dosavadní obavy Ruska, ale vyvolaly naopak nová znepokojení kvůli aktivitám Washingtonu v jiných regionech.
Americký ministr obrany Chuck Hagel v minulých dnech oznámil, že kvůli nedostatku peněz a novým hrozbám z KLDR Pentagon ruší čtvrtou fázi budování obranného systému. Jeho součástí měly být protiraketové baterie v Polsku a Rumunsku.
Změna plánů se týká především antiraket SM-3 IIB vor, které byly určeny pro raletový štít v Evropě. Realizace programu se zatím odkládá na rok 2022.
USA se budou o to více věnovat raketovým hrozbám z Asie.
Právě proti zmíněným obranným prostředkům nejvíc protestovalo Rusko, které je považovalo za přímé ohrožení odstrašující síly svých vlastních jaderných raket.
Podle amerických médií by změna v plánech Spojených států mohla otevřít cestu k novým jednáním Washingtonu a Moskvy o redukci jaderných arzenálů. Rusko ale americké záměry hodnotí podle Kommersantu skepticky.
"Mezi námitkami Ruska vůči budování protiraketové obrany v Evropě a prohlášením ministra Hagela žádnou souvislost nevidím," řekl listu Rjabkov. "Není to ústupek Rusku. Veškeré aspekty strategické nejistoty, spojené s protiraketovou obranou USA, zůstávají nedotčeny.
V platnosti tak zůstávají i veškeré naše námitky," konstatoval.
Moskva podle Rjabkova naopak se znepokojením sleduje plány USA na rozmístění těžkých protiraket na Aljašce a v Kalifornii, které mají čelit možnému raketovému útoku Severní Koreje.
"Rusko musí vyhodnotit dopady tohoto rozhodnutí na zájmy vlastní bezpečnosti. Žádnou euforii proto ohledně Hagelova rozhodnutí nepociťujeme," prohlásil ruský diplomat.
