Prezidentská kampaň
Volby v USA budou zásadní i pro budoucí zahraničně politické směřování země

Zahraniční politika obvykle nebývá hlavním tématem debat před prezidentskými volbami v USA a podobná situace panuje i letos. Postoje prezidenta Donalda Trumpa a jeho demokratického vyzyvatele Joea Bidena jsou však neobvykle odlišné a střetávají se v nich dvě různá pojetí mezinárodního uspořádání. Výsledek voleb tak může značně ovlivnit budoucí postavení Spojených států ve světě, napsal server BBC.

Základním motivem Bidenova plánu oproti Trumpově zahraniční politice je návrat k poválečnému řádu, v němž stály USA v pozici lídra mezinárodního společenství a který byl založen na mnohostranné spolupráci v rámci mezinárodních organizací a dohod. Trump naopak za svého působení prosazoval přístup America First (Amerika na prvním místě) založený na dvoustranných dohodách a kritice mezinárodních závazků, z nichž podle něj neplynuly pro USA jasné výhody.

Biden by proto například zavedl USA zpět k pařížské klimatické dohodě, kterou Trump opustil s tím, že nesvědčí americké ekonomice. Bidenovým cílem je rovněž posílit vztahy s tradičními partnery, zejména v rámci Severoatlantické aliance, na niž Trump opakovaně útočil a označil ji za zastaralou. Demokratický kandidát také slibuje návrat USA do Světové zdravotnické organizace (WHO), ze které Trump zemi vyvedl uprostřed koronavirové pandemie s tím, že při boji s covidem-19 podle něj pochybila.

Biden klade důraz na mezinárodní spolupráci

Bidenův důraz na mezinárodní spolupráci by se odrazil také například na vztazích s Íránem. Za Trumpa USA odstoupily od jaderné dohody mezi světovými mocnostmi a Teheránem a uvalily na islámskou republiku tvrdé ekonomické sankce. Podle Bidena tento postup vedl ke zbytečnému vyhrocení situace a Spojené státy by se proto pod jeho vedením za určitých podmínek k dohodě vrátily.

Biden nesouzní rovněž s některými postoji Trumpa vůči Izraeli. Ačkoliv je Biden horlivým stoupencem židovského státu, na rozdíl od nynějšího šéfa Bílého domu nesouhlasí s postupem současné izraelské administrativy vůči palestinskému Západnímu břehu Jordánu. To se týká například Trumpova prohlášení o tom, že izraelské osady neporušují mezinárodnímu právo, či jeho podpory izraelské anexe částí tamního území. Při vyjednáváních mezi Izraelem a Palestinou tak Biden zřejmě bude usilovat o návrat k tradiční pozici nestranného prostředníka.

Současně ale vyjádřil podporu nedávné normalizaci vztahů Izraele se Spojenými Arabskými Emiráty a s Bahrajnem, kterou Trump předkládá jako jeden ze svých největších zahraničně politických úspěchů.

Přílišných praktických změn by zřejmě v případě Bidenova zvolení nedoznaly vztahy USA s Ruskem. Ačkoliv Trump budoval za své působení nezvykle vřelé vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jeho administrativa uvalila na Moskvu sankce a držela vůči ní poměrně tvrdý postoj. Biden by v tomto kurzu pravděpodobně pokračoval, nicméně bez pochvalných slov pro šéfa Kremlu.

Z velké části souhlasí s některými nátlakovými kroky nynějšího šéfa Bílého domu vůči Číně. Na rozdíl od Trumpa však prosazuje možnost strategické spolupráce s Pekingem ve vybraných oblastech, například co se týče denuklearizace Severní Koreje či klimatických změn.