Zemětřesení na Haiti nebylo pro geology překvapení

Po léta vědci varovali před tím, že Haiti může zasáhnout zemětřesení až o síle 7,2 stupně Richterovy škály. Problém byl v tom, že nebyli schopni odhadnout kdy se tak stane a že na Haiti je těžké přijmout jakákoli opatření.

"Mohlo k němu dojít druhý den, za deset let, nebo i za sto," řekl listu Miami Herald geofyzik a odborník na zemětřesení Tom Dixon. "Není to přesná věda."

Geologové už dlouho varovali před narůstajícím tlakem, podél zlomu, který se táhne od Jamajky přes Port-au-Prince do Dominikánské republiky. Severoamerická deska se pohybuje relativně směrem ke Karibské desce rychlostí přibližně 2,5 centimetru za rok.

ČTĚTE TAKÉ: Český kněz na Haiti přežil smrtící zemětřesení
                        Na pomoc Haiti spěchá celý svět 

Před necelými dvěma lety na konferenci v Dominikánské republice skupina amerických geologů ve svém příspěvku hovořila o tom, že tlak, který vzniká posunem může způsobit katastrofu:

"To znamená, že nahromaděné napětí a energie může být jednoho dne uvolněna a způsobit zemětřesení o síle až 7,2 stupně Richterovy škály. Bude to událost katastrofických rozměrů ve městě, kde neexistují téměř žádná pravidla pro výstavbu a které je tvořeno městečky z chatrčí postavených ve stržích a dalších nevhodných místech."

Zemětřesení nakonec dosáhlo 7,3 stupně Richterovy škály a dopady jsou skutečně ničivé. Metropole Port-au-Prince je zničena, zahynout mohly až desetitisíce lidí. Z celého světa na Haiti nyní směřuje pomoc, jak humanitární, tak i záchranáři. Spojené státy už podle BBC rozhodly o vyslání  necelých šesti tisíc vojáků, kteří mají pomoci s likvidací katastrofy. Řada zemí posílá finanční prostředky. Světová banka má připraveno na první pomoc sto milionů dolarů.

S tím, jak budou postupovat záchranné práce a pomine prvotní šok, bude se stále častěji objevovat otázka, zda šlo nějakým způsobem následkům zemětřesení zabránit, když se dlouho vědělo, že jednou musí přijít. A odpověď bude znít - nejspíše nikoli. Haiti je nejchudší země na západní polokouli, je sužovaná politickou nestabilitou, hurikány a záplavami. Postrádá tedy peníze, experty a možná i vůli, aby se někdo zabýval prevencí.

"Mnoho budov je postaveno z cihel, cementu a mají plechové střechy," řekla Miami Herald Amy Wilentzová z Kalifornské univerzity. „Je nepředstavitelné, že by tam mohl proběhnout program, jaký známe například z Kalifornie. To znamená posílení stávajících staveb a provedení dalších zajištění proti zemětřesení. Tam je problém vůbec dům postavit, natož ještě požadovat, aby byl perfektní."

Foto: ČTK/AP