Andrej Plenković - nejdéle vládnoucí premiér Chorvatska
18.04.2024 08:20
Vizitka chorvatského premiéra Andreje Plenkoviče (53), jehož Chorvatské demokratické společenství (HDZ) vyhrálo středeční parlamentní volby:
- Politik označovaný často za zdrženlivého je už nyní nejdéle vládnoucím premiérem samostatného Chorvatska, v čele vlády je od října 2016, kdy po vítězných volbách vystřídal technokrata Tihomira Oreškoviče. Pod Plenkovičovým vedením se původně výrazně nacionalistické Chorvatské demokratické společenství prezentuje jako umírněná proevropská strana a záruka politické stability v zemi. Za posledních osm let Chorvatsko mimo jiné vstoupilo do schengenského prostoru a přijalo společnou evropskou měnu (oboje od ledna 2023), musí se ale vyrovnávat s přílišnou závislostí hospodářství na turistice, jež vytváří asi pětinu HDP.
- Na zemi proto výrazně dolehla pandemie covidu, po které obecně poklesl turistický ruch. Podle údajů za loňskou sezonu se už ale Chorvatsku podařilo návštěvníky přilákat zpět, loňská čísla prakticky vyrovnala rekordní "předcovidový" rok 2019. Chorvatsko se ovšem i nadále potýká s odlivem mladých a vzdělaných lidí do Evropské unie. Nehledají tam přitom jen dobře placenou práci, ale také lepší služby nebo únik před vlivem církve a konzervativní části společnosti. Chorvati jsou vůbec výrazně rozděleni na liberálnější - zejména kolem Záhřebu nebo na Istrii - a konzervativnější část.
- Od vstupu do unie v červenci 2013 se podstatně zlepšil stav chorvatského hospodářství, výrazně zasaženého dopady světové finanční krize v roce 2008. Kromě "covidového" roku 2020, kdy chorvatská ekonomika klesla o 8,4 procenta, většinou od vstupu do EU roste. Předloni činil růst solidních 6,3 procenta, loni pak 2,8 procenta. Podobně jako další země se ale i Chorvatsko potýkalo s vysokou inflací, která koncem roku 2022 přesáhla 13 procent, nyní se ale už snižuje. Klesá také podíl zadlužení na HDP.
- Právník a odborník na EU Plenkovič dlouho působil v diplomatických službách, k politice ale měl ale blízko. V čele HDZ vystřídal uhlazený zahraničněpolitický expert v červenci 2016 zemitého Tomislava Karamarka. Pod jeho vedením pak pravicová koalice zvítězila v parlamentních volbách a vítězství se mu podařilo zopakovat i o čtyři roky později, a HDZ si tak napravilo neúspěch ve volbě hlavy státu, kdy se prezidentem stal někdejší sociálnědemokratický premiér Zoran Milanović. Ten se před letošními volbami k všeobecnému překvapení rozhodl zapojit do parlamentních voleb. A byť mu ústavní soud zakázal kandidovat na poslance, pokud nerezignuje, neztratil ambice usednout do čela kabinetu
- Do HDZ vstoupil Plenkovič v roce 2011, se stranou založenou prvním chorvatským prezidentem Franjem Tudjmanem ale spolupracoval už dřív. V roce 2000 vedl při hledání nástupce zesnulého Tudjmana prezidentskou kampaň dlouholetého ministra zahraničí za HDZ Mateho Graniče (v prvním kole skončil až třetí, hlavou státu se stal levicový kandidát Stipe Mesić), později patřil k důležitým postavám chorvatského vyjednávání o stupu do EU v době, kdy vládlo HDZ.
- Plenković se narodil 8. dubna 1970 v Záhřebu, oba rodiče ale pocházejí z Dalmácie. Cestu k diplomatické kariéře zahájil už na střední škole, maturoval totiž na jazykovém institutu, kde se výborně naučil anglicky, francouzsky a italsky (domluví se i německy). V roce 1993 vystudoval práva a jeho diplomová práce se zabývala fungováním evropských institucí; ještě jako student také pracoval v Záhřebu jako tlumočník pro pozorovatelskou misi Evropského společenství.
- V roce 1994 získal někdejší předseda evropského sdružení studentů práv Plenković práci na ministerstvu zahraničí vedeném Graničem a postupně stoupal v kariérním žebříčku. Vždy se věnoval evropské integraci, byl mimo jiné členem týmu, který vyjednával o přistoupení Chorvatska k Evropské unii a mezi roky 2002 a 2005 působil Plenković jako zástupce vedoucího chorvatské mise u EU v Bruselu.
- Téměř bezchybnou kariéru diplomata, který podle svých známých vždy šel pevně za svým cílem, narušil podle chorvatských médií jen v roce 2004 spor s tehdejším premiérem Ivem Sanaderem, který Plenkoviče nechtěl jmenovat šéfem týmu vyjednávajícího o vstupu země do EU. Plenković na druhou stranu odmítl být pouhým "číslem dvě" a nakonec skončil jako zástupce velvyslance v Paříži, což byla pro diplomata počítajícího s místem v čele ambasády svého druhu potupa.
- Po Sanaderově odstoupení se v roce 2010 vrátil do Záhřebu, aby se stal státním tajemníkem pro evropskou integraci. Ve volbách koncem roku 2011, po nichž odešlo HDZ do opozice, získal poslanecký mandát a po demisi tehdejší šéfky strany Jadranky Kosorové patřil ke kandidátům na předsednické křeslo. Do něj ale nakonec usedl Tomislav Karamarko a Andrej Plenković zamířil do Evropského parlamentu, nejprve jako pozorovatel a od vstupu Chorvatska do unie v červenci 2013 jako poslanec.
- Plenković je od roku 2014 ženatý, jeho o osm a půl roku mladší manželka Ana pracovala jako právnička v chorvatském parlamentu. Mají dva syny - devítiletého Maria a dvouletého Ivana - a sedmiletou dceru Milu.
1