Palestina vypoví všechny dohody včetně těch bezpečnostních s Izraelem a Spojenými státy. Podle agentury DPA to prohlásil předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, což zdůvodnil záměrem Izraele anektovat části Západního břehu Jordánu, který okupuje. Vypovězením smluv Abbás v minulosti již hrozil.
"Klademe plnou odpovědnost na administrativu USA za okupaci palestinského lidu a považujeme ji za klíčového partnera izraelských akcí a rozhodnutí proti právům palestinského lidu," uvedl Abbás. Dodal, že nyní musí Izrael nést odpovědnost jako okupační mocnost palestinských území. "Musí nést všechny následky," řekl.
Izraelské sdělovací prostředky se Abbásovu oznámení věnují, ale upozorňují na to, že palestinský vůdce podobně hrozil v minulosti několikrát a že není jasné, zda se mu tentokrát podaří Izrael od anexe odradit. Tímto způsobem se mu nezdařilo například odvrátit USA od uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele ani od přesunu amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Izraelská a palestinská vláda spolupracují v několika oblastech od hospodaření s vodou po bezpečnost. Server The Times of Israel upozornil, že pokud by se palestinští politici rozhodli rozpustit samosprávu, ocitly by se bez práce desítky tisíc jejích zaměstnanců.
Anulování dohody z Osla
Abbás také prohlásil, že oznámení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o záměru rozšířit izraelskou svrchovanost na židovské osady a na údolí řeky Jordán znamená, že Izrael "anuloval" dohody z Osla z roku 1993, které umožnily vznik palestinské samosprávy a zahájily mírový proces. Abbás také dodal, že "stát Palestina" se okamžitě připojí k mezinárodním organizacím, do nichž ještě nevstoupil. Izrael považuje toto začleňování za obcházení politického vyjednávání a za snahu dosáhnout uznání palestinské státnosti.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo na konci dubna uvedl, že rozhodnutí ohledně anexe Západního břehu Jordánu je na Izraeli. Izraelská koaliční vláda premiéra Netanjahua a centristy Bennyho Gance chce ve shodě s kontroverzním mírovým plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa rozšířit izraelskou svrchovanost na židovské osady na Západním břehu Jordánu. Jde přitom o území, se kterým vedle Pásma Gazy a východního Jeruzaléma Palestinci počítají pro svůj budoucí stát.
Palestinci s Izraelem uzavřeli další dočasnou dohodu v roce 1995. Upřesnila podmínky jejich dočasné autotonomie na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, ale předpokládalo se, že bude v palstnosti jenom pět let, během nichž se mělo dospěk k trvalému řešení. Většina světa za ně považuje ustavení Palestiny a její soužití v sousedství Izraele.
V praxi by takzvané rozšíření izraelské svrchovanosti na židovské osady představovalo anexi území, které Izrael obsadil za války v roce 1967 a nad kterým uplatňuje vojenskou kontrolu.
Palestinci a mnoho zemí považují židovské osady na Západním břehu Jordánu za nelegální z pohledu mezinárodního práva. Izrael to odmítá s tím, že má na toto území historické a biblické vazby; kontrolu rovněž zdůvodňuje bezpečnostním hlediskem.
