Kam až lidská paměť sahá, nepotřebovali lidé v tomto odlehlém koutě horského pásma Hindúkuš, jež protíná střední část afghánského území, papírové peníze. Běžnou měnou, kterou si každý pěstoval za domkem, bylo opium.
Když se dětem zachtělo koupit si cukroví, běžely na tátovo pole a vrátily se s několika gramy opia zabaleného v lupenu. Jejich matky měnily 18 gramů za metr látky nebo dva litry stolního oleje. Dokonce i služby holiče bylo možné platit opiem.
ČTĚTE TAKÉ: Afghánská policie jako partička feťáků?
Ekonomika zdejší vísky se ale loni, kdy vláda začala tvrdě prosazovat zákaz produkce opia, otřásla v základech. Vesničanům bylo zakázáno pěstovat jedinou výnosnou plodinu a tak teď obchody zejí prázdnotou, farmáři jsou zadlužení a celé komunity zabředají do bídy.
Afghánistán dodává 93 procenta produkce opia ve světě a opium je také jedním z hlavních zdrojů financování potřeb sílícího radikálního islámského hnutí Taliban.
Nicméně vládní zákaz opia funguje přinejlepším nerovnoměrně. V oblastech pod kontrolou Talibanu je produkce opia v plném běhu. V takových regionech jako Šahrán, kontrolovaných vládou, prudce poklesla, ale za cenu živobytí pro statisíce lidí. Jejich hněv ohrožuje podporu vládě v jedné z mála oblastí země, která odolala náporu Talibanu.
Na zákazu vydělává Taliban
"Teď nemáme ani deset afghání (asi čtyři koruny), které bychom mohli dát dětem na žvýkačku," postěžoval si pěstitel opia Abdul Haj. "Dřív by si zašly na pole a obstaraly si peníze samy."
Opium se získává z máku setého, k tomu jsou ale vhodné pouze některé druhy máku. Na tobolkách nezralých makovic se vyrobí pomocí speciálního nože mělké zářezy, ze kterých vytéká lepkavá tekutina - latex. Ten na vzduchu rychle tuhne a mění se na tvrdou tmavohnědou hmotu - opium, surovinu z níž se vyrábí heroin.
Před dvěma lety rostl opiový mák v Afghánistánu na více než 200 tisících hektarech. Sklizeň měla hodnotu asi čtyři miliardy dolarů, což se rovnalo téměř polovině hrubého domácího produktu v roce 2007. Celá desetina - téměř půl miliardy dolarů - připadla podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) místním mocipánům včetně Talibanu.
Afghánské opium prý zkusil už Marco Polo
Pod intenzivním mezinárodním tlakem zdvojnásobila afghánská vláda úsilí a začala tvrději zasahovat proti pěstitelům opiových máků. Do loňského roku se rozloha půdy oseté touto plodinou scvrkla o pětinu, nicméně finance Talibanu zůstaly převážně nedotčené. Osmadevadesát procent afghánského opia se teď pěstuje v pouhých sedmi ze 34 provincií. Všechny jsou pod částečnou nebo úplnou kontrolou Talibanu.
Opium bylo natolik nedílnou součástí provincie Badachšán, v níž vesnice Šahrán leží, že se traduje, že jej tady ve 13. století okusil i slavný cestovatel Marco Polo, když tudy projížděl. Donedávna byly horské svahy zaplaveny růžovými, purpurovými a červenofialovými máky, vlnícími se ve větru. Ale loni jejich produkce o 95 procent poklesla.
Poté co vláda prostřednictvím rozhlasu varovala, že maková pole budou zničena a pěstitelé zatčeni, dali vesničané před dvěma lety hlavy dohromady a dohodli se, že máky pěstovat nebudou. Z plakátů vylepených po celé oblasti na ně shlížel muž s rukama svázanými stonkem opiového máku.
Farmáři říkají, že vládu poslechli a oseli pole pšenicí, ječmenem, hořčicí a melouny. Ale tyto plodiny jsou náročnější na péči než odolné opiové máky, které potřebují jen málo vody a hnojiva.
Výnos z většiny pšeničných polí je nízký, protože rolníci nemají na hnojivo peníze. Dokonce i tam, kde je úroda poměrně dobrá, si prý osetím týchž polí opiovými máky vydělávali dvojnásobně až desetinásobně víc.
Foto: ČTK/AP, Reuters
