V Arménii převzal funkci nový prezident Armen Sarkisjan a vláda premiéra Karena Karapetjana v souladu s ústavou podala demisi. Oznámil to jerevanský server Aysor. Jihokavkazská země aktem inaugurace nové hlavy státu ukončila proces přechodu z prezidentského na parlamentní systém, v němž výkonná moc přechází z prezidenta na předsedu vlády.
Frakce arménského parlamentu v příštích dnech zahájí volbu nového premiéra, ale výsledek jerevanská média označují za prakticky jistý. Novou vládu povede dosavadní prezident Serž Sargsjan, který ukončil svůj druhý pětiletý mandát. Kandidovat potřetí mu ústava zakazuje.
Sargsjana, jehož Republikánská strana má většinu v parlamentu, opozice obviňuje, že přechod na nový systém vládnutí prosadil s cílem udržet se po vypršení prezidentského mandátu u moci. Nový premiér má být zvolen příští týden, vládu má po jmenování sestavit do pěti dnů.
Sarkisjan byl prezidentem zvolen počátkem března, jeho kandidaturu podpořilo 90 ze 101 poslanců arménského parlamentu. Do nejvyšší ústavní funkce ho navrhla vládní Republikánská strana a její koaliční partner Dašnakcuťun, levicově nacionalistická formace. V letech 1996-1997 stál v čele vlády, působil jako diplomat a byl velvyslancem své země v několika západoevropských zemích.
Arménie je jednou z nejchudších zemí bývalého Sovětského svazu. Je silně závislá na pomoci a investicích z Ruska, které má v zemi vojenskou základnu. Země s necelými třemi miliony obyvatel vede mnohaletý spor se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Ázerbájdžánský region osídlený Armény obsadily arménské jednotky a území se v polovině 90. let jednostranně odtrhlo od Ázerbájdžánu. Konflikt se navzdory mezinárodnímu úsilí dodnes nepodařilo urovnat.
