Šest významných představitelů tvrdého křídla bahrajnské opozice zatkla v noci policie. Zadrženi byli krátce po tvrdé středeční akci v bahrajnské metropoli, při níž policie vyklidila základnu protivládních demonstrantů na Perlovém náměstí; jeden z vůdců opozice poté obvinil vedení země z vedení "vyhlazovací války". Zákrok, při němž přišli o život tři demonstranti a tři policisté, vyvolal kritiku řady světových politiků.
Akci, při níž pořádkové síly obsadily také nemocnice a zdravotnická centra, odsoudil ženevský Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva jako "šokující zjevné porušení" norem mezinárodního práva. Komisařka Navi Pillayová vyjádřila podle agenturních citací "hluboké znepokojení nad eskalací násilí používaného bezpečnostními silami v Bahrajnu" a vyzvala bahrajnské vedení, aby "zkrotilo" své bezpečnostní složky. Za alarmující označila četné zprávy vypovídající o "svévolném zatýkání, zabíjení a bití demonstrantů a zdravotnického personálu" v Bahrajnu.
Zatčeno bylo pět šíitských osobností opozice a jeden sunnitský levicový oponent režimu. Mezi zatčenými je podle opozičních zdrojů i generální tajemník šíitského Hnutí pro svobodu a demokracii (Hak) Hasan Mušajma, který se teprve 26. února vrátil do vlasti z exilu v Londýně na základě milosti od krále.
Zatčen byl také další aktivista Haku Abdal Džalíl Sindžak, který se koncem února po půlročním pobytu ve vězení dostal na svobodu v rámci skupiny politických vězňů. Oba opozičníky nařídil propustit bahrajnský král ve snaze upokojit protestní hnutí požadující i jeho okamžitý odchod.
"Viděla jsem muže v černém mířící samopaly na mého manžela. Opakovali jen jedno: jsme ze státní bezpečnosti," vypověděla manželka sunnity Ibráhíma Šarífa, který se přidal k šíitské opozici.
Tvrdé vyklizení
V Bahrajnu byl v úterý vyhlášen výjimečný stav, ve středu pak policie s použitím slzného plynu a ostré střelby vyklidila Perlové náměstí, které bylo hlavní základnou demonstrantů. V částech Manámy armáda poté vyhlásila zákaz vycházení, úřady omezily také volný pohyb osob v zemi, což výrazně zkomplikovalo snahy novinářů informovat o aktuálním dění v Bahrajnu.
Policie ve středu vtrhla také do zdravotnického komplexu Salmáníja, kde údajně stále setrvává a brání lékařům v odchodu. "Jsme v obležení," řekl lékař z jednotky intenzivní péče Nihád Širáví, který prý pracoval nepřetržitě 48 hodin. "Nesmíme odsud odejít a lékaři, kteří nás mají vystřídat, zase nesmějí dovnitř." Nemocnice prý přijala po středečním policejním zásahu 107 zraněných, devět z nich je v kritickém stavu.
Jinak je zatím v Manámě situace údajně klidná. Policisté s pomocníky odklízejí na Perlovém náměstí zbytky tábořiště opozičních demonstrantů, které státní televize označila za "sabotéry a psance". Vůdce parlamentního šíitského opozičního bloku Abdal Džalíl Chalíl vnímá tyto kroky a prohlášení jako blížící se občanskou válku.
Od úterka jsou v Bahrajnu síly čtyř zemí Perského zálivu jako posila pro zvládnutí demonstrací. Je mezi nimi i tisíc Saúdských Arabů a pět set policistů ze Spojených arabských emirátů. Proti této intervenci v iráckém městě Karbalá demonstrovalo několik set iráckých šíitů, provolávali hesla Zastavte hromadné vraždění bahrajnského lidu a Ne saúdskému vměšování v Bahrajnu. V Iráku tvoří šíité asi šedesát procent obyvatel, v Bahrajnu kolem sedmdesáti. Šíité jsou v Bahrajnu hlavní silou tvrdě potlačovaných protestů proti sunnitské panovnické rodině a sunnitské vládě v zemi.
