Od doby, co začala stoupat cena obilovin, musí zhruba třetina Bangladéšanů vynechávat jedno nebo dvě jídla denně, protože si nemohou dovolit koupit dostatek rýže, která tvoří hlavní část jejich stravy. Za poslední rok se cena za kilogram rýže zdvojnásobila a nyní stojí 40 taka (asi 9,50 korun), což je téměř polovina denní mzdy dělníka v továrně.
Kilogram pšenice stojí 44 taka, ale kilogram brambor se v hlavním městě Dháce prodává jen za 13 taka a ve venkovských oblastech jsou ještě mnohem levnější.
Brambory pocházejí z Latinské Ameriky, ale do jižní Asie se dostaly z Evropy někdy v 18. století. V Bangladéši, stejně jako v Indii, v Pákistánu či na Srí Lance, se obvykle jedí jako zeleninová součást takových jídel, jako je karí. A bez ohledu na to, že jsou výjimečným 
zdrojem sacharidů a rýži plně nahradí, je velmi těžké přesvědčit Asiaty, že jídlo může být úplné i bez misky rýže.
"Změnit stravovací návyky lidí přes noc nejde," říká Nazrul Islám, ředitel bangladéšského Zemědělského informačního úřadu. "Brambory nemohou rýži jako hlavní potravinu nikdy úplně nahradit, ale myslím, že lidé si brzy uvědomí, že jejich hlízy mohou být velmi dobrou náhražkou za rozumnou cenu." Brambory jsou navíc považovány za bezpečnou plodinu v této nízko položené jihoasijské zemi. Sázejí se v říjnu a sklízejí před koncem února, tedy ještě přes začátkem každoročních záplav, po nichž tisíce lidí zůstávají bez domova a hladoví.
Brambory jsou nyní v Bangladéši po rýži druhou nejrozšířenější plodinou a jejich průměrná spotřeba na jednoho člověka stoupla ze sedmi kilogramů v roce 1991 na loňských 24 
kilogramů. Ovšem ve Velké Británii je průměrná roční spotřeba na jednoho obyvatele asi 114 kilogramů a v Bělorusku, které je na světě největším jedlíkem brambor, sní každý člověk za rok průměrně 338 kilogramů.
Bangladéšská vláda, která před časem nařídila jíst brambory své půlmilionové armádě, doufá, že spotřeba brambor v nadcházejících letech v zemi výrazně stoupne, protože odborníci pochybují, že by se ceny rýže vrátily na původní, nízkou úroveň. V Bangladéši se letos sklidila zatím největší úroda brambor v historii - více než osm milionů tun, což je o tři tuny více než v loňském roce. Ale v zemi nejsou skladiště uzpůsobená k uchovávání brambor, které se snadno kazí, a tak hrozí, že sklizeň vyjde nazmar, zatímco lidé budou hladovět a trpět podvýživou, protože rýži si nemohou dovolit a přejít na brambory odmítají.
Oficiální činitelé uvádějí, že Bangladéš může uchovat pouze 2,2 tuny brambor v existujících třech stovkách chladných skladišť. "To znamená, že nám zbude spousta brambor... opravdu moc. Musíme je sníst," říká Hárun ar-Rašíd, ředitel řetězce supermarketů Canteen 
Stores Department, vedeného armádou. Armáda proto v Dháce začátkem května uspořádala "bramborový festival" ve snaze zvýšit popularitu brambor mezi obyvateli.
Nejlepší bangladéšští šéfkuchaři vykouzlili z brambor rozmanitá jídla pro tisíce návštěvníků. Jeden dokonce vyrobil bramborovou zmrzlinu z hlíz rozmačkaných s cukrem a ledem. "Bylo úžasné vidět a ochutnat tolik jídel," říká vysokoškolačka Rafíja Akserová. "Nikdy jsem netušila, co všechno může být z brambor," usmívá se.
Brambory se v Bangladéši obvykle přidávají do karí, ale to se servíruje s rýží. Přesvědčit obyvatele, že by mohli jíst jídlo založené jen na bramborách - a úplně bez rýže - je těžké. "Obvykle kupujeme brambory, když chceme vařit karí se zeleninou a rybou. Nejíme je každý den, ale docela často," říká Saláhaddín Ahmad, zemědělec a malý podnikatel. "Ale jíst brambory jako hlavní jídlo? To nás nikdy nenapadlo!" dodává rozhodně.
Foto: Reuters
