Ekonomická situace
Bezpečnostní složky proti demonstrantům v Bejrútu použily slzný plyn

Libanonské bezpečnostní složky ve středu v hlavním městě Bejrútu použily slzný plyn proti demonstrantům, kteří se pokusili strhnout plot u sídla vlády. Většinu protestujících podle agentury AP tvořili vojáci ve výslužbě, kteří jsou nespokojení s neutěšenou ekonomickou situací.

Libanon, kde žije asi šest milionů lidí, včetně milionu syrských uprchlíků, zažívá od roku 2019 hlubokou ekonomickou a finanční krizi, kterou média označují za nejhorší v jeho novodobých dějinách. Kořeny má v desetiletích korupce a špatného hospodaření politickým elit, jež zemi vládnou od konce občanské války z let 1975 až 1990.

Vysloužilí vojáci a policisté požadující lepší platy se ve středu v centru střetli s pořádkovou policií a vojáky. Několik lidí mělo dýchací potíže způsobené slzným plynem. Demonstranti házeli kameny na policisty chránící sídlo vlády a opakovaně se pokoušeli prorazit plot. Protest byl rozehnán téměř dvě hodiny po propuknutí násilností.

Banky v Libanonu kvůli finanční krizi omezily výběry hotovosti a lidé s dolarovými účty si mohou vybírat pouze malé částky v libanonských librách, jejichž směnný kurz je mnohem nižší než na černém trhu.

V posledních třech letech libanonská měna ztratila více než 95 procent své hodnoty. V úterý se dostala na nové minimum, když se v jednu chvíli prodávala za více než 143 tisíc liber za dolar, ačkoliv později mírně posílila. Oficiální kurz činí 15 tisíc liber za dolar.

Většina Libanonců dostává výplatu v místní měně, takže se jejich reálná mzda od propuknutí krize značně snížila. "Můj měsíční plat je 40 dolarů (880 Kč). Jak mám přežít?" křičel jeden z protestujících bývalých vojáků.

Vzhledem k poklesu důvěry v libanonskou libru se většina obchodů s potravinami, restaurací a dalších podniků rozhodla ceny svého zboží a služeb uvádět v dolarech. Cílem této "dolarizace" je zmírnit inflaci a stabilizovat ekonomiku, podle AP je však možné, že tato strategie uvrhne více lidí do chudoby a krizi ještě prohloubí.

Šestapadesátiletý libanonský voják ve výslužbě Francois Salíba uvedl, že před krizí vydělával v přepočtu 1000 dolarů (22 tisíc korun) měsíčně. Nyní však navzdory několika navýšením jeho měsíční příjem činí asi 50 dolarů (1100 Kč).

"Více než to platím za léčbu své ženy," řekl Salíba, jehož manželka má roztroušenou sklerózu. "Jak máme jíst, pít a platit účty?" dodal.

Politické struktury se mezitím brání zavádění reforem požadovaných mezinárodním společenstvím. Ekonomická krize přitom uvrhla tři čtvrtiny obyvatel, mezi nimiž je milion syrských uprchlíků, do chudoby, zatímco růst inflace pokračuje.

Libanon však nezavedl reformy dohodnuté s Mezinárodním měnovým fondem, které měly umožnit přístup k třem miliardám dolarů ze záchranného balíčku a uvolnit prostředky na rozvojovou pomoc, aby se ekonomika stala opět životaschopnou.