V Náhorním Karabachu v noci na čtvrtek pokračovaly boje mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem. Cílem ostřelování bylo hlavně středisko této oblasti město Stěpanakert, a podle ázerbájdžánských úřadů také přilehlé obydlené oblasti Ázerbájdžánu. Ministerstvo obrany této separatistické oblasti ohlásilo na arménské straně 30 mrtvých vojáků. Informovala o tom agentura Reuters. Podle AFP ani jedna ze stran nejeví ochotu k příměří, o němž se ve čtvrtek začne jednat v Ženevě.
Současná etapa jinak dlouhodobého konfliktu začala 27. září a o život přišlo více než 300 lidí. Mezi účastníky ženevských jednání bude ázerbájdžánský ministr zahraničních věcí Ceyhun Bayramov. Mluvčí arménské diplomacie vyloučil možnost, že se připojí také arménská strana. "Nelze zároveň vyjednávat, a zároveň vést vojenské operace," řekl. Šéfa arménské diplomacie Zohraba Mnacakanjana má ale v pondělí přijmout v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Bomby dopadaly i do obydlených míst
Ve Stěpanakertu celou noc zněly poplašné sirény a následovaly ohlušující exploze munice. Podle místních úřadů bomby dopadaly i do obydlených míst a ve městě je vidět nevybuchlé rakety i krátery po explozích. Zbraně separatistů zasáhly podle ázerbájdžánských úřadů oblasti Terte, Agdam, Agjabedi a Goranboy. "Jsou tam mrtví a ranění," uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo obrany.
Ministerstvo obrany Náhorního Karabachu noční situaci popsalo jako "stabilní, ale napjatou". "Ráno byly boje obnoveny na severu i na jihu," uvádí se v prohlášení.
Přesné počty obětí bojů nejsou známy, uvádí se 300 až 400 mrtvých, mezi nimiž je asi 50 civilistů. Baku ale své vojenské ztráty neohlašuje a obě strany tvrdí, že protivníkovi způsobily těžké ztráty. Ministerstvo obrany Náhorního Karabachu ve své čtvrteční zprávě uvedlo, že na této straně je 350 mrtvých vojáků.
Současný střet mezi Ázerbájdžánem a Arménií je nejvážnější za více než 25 let. Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70 tisíc až 75 tisíc lidí. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území, na němž žijí hlavně etničtí Arméni, spor desítky let.
