"One-man show"
Čínský prezident pracuje na své image silného vůdce

Model lunárního vozítka neudělal příliš velký dojem na důchodce, oblečeného v maoistickém stylu, který navštívil nejnovější výstavu o úspěších Číny za vlády stávajícího prezidenta Si Ťin-pchinga. Ani ukázky svědčící o pokroku čínských úřadů v boji proti znečištění životního prostředí či další důkazy technologického rozvoje země na muže moc nezapůsobily. Nadšení ale u něj sklidily exponáty ukazující, jak prezident Si nechal uvěznit tisíce zkorumpovaných úředníků.

"Konečně máme vůdce, který dělá věci správně," konstatuje 72letý bývalý zaměstnanec čistírny odpadních vod Lu, když si prohlíží fotografie někdejších vysokých představitelů vládnoucí komunistické strany s rukama v poutech. "Je silný. Nikoho a ničeho se nebojí," dodává.

Lu je jedním z odhadovaných 780 tisíců lidí, kteří navštívili rozsáhlou výstavu, již na západě Pekingu uspořádalo propagandistické oddělení komunistické strany v době, kdy se v metropoli konal stranický sjezd. Prezident Si na sjezdu, který skončil v úterý, dále posílil svou moc a jeho ideologie byla zapsána přímo do stranických stanov.

Když se Si ujal v roce 2012 vedení strany, disidentští historikové varovali, že soustřeďování moci do jeho rukou by mohlo nebezpečně přerůst do podoby Mao Ce-tungovy totalitní vlády. V rámci protikorupčního tažení skončila ve vězení řada Si Ťin-pchingových politických soupeřů a potenciálních následovníků. Čínští a zahraniční aktivisté mezitím kritizovali Siovy razie proti disidentům a potlačování lidských práv, které je podle nich nejhorší za několik desítek let.

Si Ťin-pching si ale s pomocí nacionalismu a populismu dokázal získat masy, což hojně navštěvovaná pekingská výstava názorně dokládá. Ve výstavní budově je atrium věnováno činnosti sedmičlenného stálého výboru politbyra strany, potom se ale expozice mění ve "one-man show".

Prezidentův obličej hledí na návštěvníky z každé stěny. Na snímcích je zachycen na inspekci armády, jak zdraví větrem ošlehané zemědělce. V místnosti věnované hospodářství Siova tvář vévodí grafům znázorňujícím růst čínského HDP. Dokumenty vysílané na obřích obrazovkách líčí, jak Si usiluje o snížení chudoby v Číně, i to, jaké úspěchy zaznamenává na mezinárodních summitech.

Po boku Putina i Trumpa

V místnosti věnované čínské diplomacii běží video, na němž Si Ťin-pching kráčí po boku ruského prezidenta Vladimira Putina a naslouchá vnučce amerického prezidenta Donalda Trumpa Arabelle Kushnerové, jak mluví čínsky. Tato pasáž pravidelně sklízí ovace návštěvníků.

"Člověk je pak na svou vlast patřičně hrdý," říká 20letý student pekingské univerzity Wang. "Jeho politika je tvrdší, ale také cítíte, že má blízko k lidem. Rovněž se odlišuje tím, že často pronáší projevy na mezinárodní scéně. Pro mne jako pro Číňana je to dobrý pocit," dodává.

Čínská vláda nezveřejňuje průzkumy veřejného mínění, které by vypovídaly o oblibě prezidenta, podobná hodnocení vůdce země jsou ale v Číně rozšířená.

Image silného vůdce

Čchiao Mu, bývalý akademik z pekingské univerzity zahraničních studií, kterému čínské úřady kvůli jeho disidentským textům zakázaly vyučovat, uvádí, že image shovívavého mocnáře je klasická taktika.

"Kult osobnosti a nacionalismus jsou zde nerozlučně spjaty," řekl Čchiao telefonicky ze Spojených států, kde nyní žije. "Když se podíváte na Siovy projevy, hlavní frází je v nich 'silný národ' a další je 'nová éra'. Jsou to... prázdná slova a slogany, ale s jasným poselstvím: 'Já zvládnu všechno.'," dodal.

Kromě Si Ťin-pchinga nejsou ostatní komunističtí vůdci na výstavě příliš vidět. Jen občas na videozáznamech problesknou záběry na předchozí prezidenty Ťiang Ce-mina a Chu Ťin-tchaa.

Čím míň Ťiang Ce-mina a Chu Ťin-tchaa, tím líp, říká někdejší zaměstnanec čistírny odpadních vod Lu, který obdivuje Siovu protikorupční kampaň. Čínská ekonomika měla našlápnuto k rozvoji, takže tito vůdci si nezaslouží moc velkou chválu za to, že vedli Čínu v letech otvírání a růstu, prohlašuje Lu.

Čína nehodlá mlčet

Ťiang a Chu ale také nechali vzkvétat korupci na nejvyšších místech, dokud se Si nepustil do jejího potírání ve prospěch lidu, dodává Lu. Ten také obdivuje rozhodné vystupování prezidenta na mezinárodní scéně, ve srovnání s dřívější čínskou neprůbojností.

Jedním z příkladů je podle něj čínská reakce na situaci, kdy americké bomby v roce 1999 zasáhly čínské velvyslanectví v Bělehradě v Srbsku a usmrtily tam tři čínské reportéry. USA uvedly, že se jednalo o chybu způsobenou špatným určením cíle, ale čínská veřejnost byla rozhořčena. "A jak reagoval Ťiang Ce-min, když nás zasáhla americká střela?" táže se Lu. "Netroufl si vydat hlásek!"