Rudé ponorky opět vyzývají Ameriku. Téměř dvacet let po skončení studené války musí američtí stratégové vzít v potaz nový faktor. Čínský obr staví podmořská plavidla nevídaným tempem, kterému Spojené státy nestačí.
Sled několika událostí z minulého roku vedl analytiky i vojáky z Pentagonu, aby se ještě více zaměřili na výstavbu ponorek v Číně.
Kdyby rudé fabriky chrlily stovky nekvalitních a zaostalých strojů, k vážnému znepokojení by to nestačilo. Avšak povážlivě se zmenšující technologický náskok USA příslušná místa vystrašil.
Západní analytici odhadují, že Čína již vlastní více než třicet technicky vyspělých ponorek. Dokáží se nepozorovaně připlížit až přímo k srdci námořního uskupení Spojených států, které tvoří letadlová loď.
Že se Čína nechlubí cizím peřím, dokázala jedna z nových ponorek třídy Sung. Šestadvacátého října 2006 se bez povšimnutí vynořila přímo uprostřed námořního cvičení Američanů u Okinawy. Od letadlové lodi USS Kitty Hawk byla vzdálena jen pět námořních mil. Torpédem nebo raketou může ponorka třídy Sung zaútočit ze vzdálenosti třikrát větší.
„Američané vůbec netušili, že tam je. Tohle je výjimečná schopnost konvenčních a velmi tichých ponorek," řekl podle listu International Herald Tribune australský analytik Allan Behm.
Agresivní Číňané
Incident u břehů japonské Okinawy byl podle některých expertů Pentagonu neklamným důkazem rostoucí agresivity rudého obra. 
Střet se podle nich odehraje v horkých vodách, jež dělí kontinentální Čínu od Tchaj-wanu. Analytiky znepokojila hlavně vyspělá technologie, s jejíž pomocí se ponorka dostala do středu flotily Spojených států.
„Řekl bych, že Spojené státy se cítí čínskými ponorkami silně ohroženy," řekl expert na čínskou a tchajwanskou armádu Andrei Čang. „Čína už má teď více ponorek než Rusko a rychlost, jakou budují nové, je ohromující."
Minulý rok v červenci se komunisti u příležitosti osmdesátého výročí Lidově osvobozenecké armády pochlubili fotografiemi plavidla zcela nového typu. V kódu NATO dostala tato útočná jaderná ponorka jméno Šang.
Moderní Šang je další hrozbou pro americká uskupení patrolující v Tchajwanské úžině.
Rudí a jaderní
Největší nebezpečí ale podle analytiků znamenají ponorky třídy Ťin. Nukleárně poháněné plavidlo dlouhé 122 metrů by mohlo podle americké námořní rozvědky nést na palubě až dvanáct raket s jadernou hlavicí.
V říjnu spatřil Hans Kristensen z Federace amerických vědců (Federation of American Scientists) na fotografii z programu Google Earth dvě ponorky typu Ťin. Pro všechny bylo překvapením, že Číňané byli schopni spustit na vodu druhý prototyp již čtyři roky po prvním.
Aby toho nebylo pro Američany málo, dostal Peking z Ruska zásilku dvanácti konvečních ponorek třídy Kilo. Analytici se shodují v jednom. Čína stupňuje výstavbu ponorek, hlavně aby předešla rychlé reakci Spojených států v případě vypuknutí krize na Tchaj-wanu.
Americké letadlové lodě by byly totiž hlavní údernou silou, která by do úžiny mezi ostrovem a kontinentem směřovala. A pokud by byli nukleární obři za miliardy dolarů smrtelně ohroženi, mohl by Pentagon prováhat rozhodující okamžiky krize.
Spojené státy v poslední době naléhají na Čínu, aby byla otevřenější ohledně svých plánů na výstavbu ponorek. Snížilo by se prý riziko konfliktu. Peking se brání s tím, že budovaná flotila slouží čistě k obranným účelům.
Foto: Profimedia, sinodefence.com, navy.mil
