Opačný směr
Do KLDR přeběhl syn bývalého jihokorejského šéfa diplomacie

S přáním trvale se usadit v Severní Koreji dorazil do Pchjongjangu syn bývalého jihokorejského ministra zahraničí, který v minulosti společně s manželkou rovněž uprchl do KLDR. Informovala o tom agentura s odvoláním na severokorejská státní média. Útěky obyvatel svobodné, prosperující Jižní Koreje do izolované, chudé KLDR vedené diktátorem Kim Čong-unem jsou velmi neobvyklé; většina lidí prchá opačným směrem.

Webová stránka Uriminzokkiri, kterou spravuje severokorejská vláda, uvedla, že 73letý Čche In-kuk přicestoval v sobotu do Pchjongjangu s odhodláním strávit zbytek života v KLDR a pracovat na sjednocení obou Korejí pod vedením Kim Čong-una. Podle Čche In-kuka to bylo "poslední přání" jeho rodičů.

O osobním životě a politických názorech Čchea se toho moc neví, jeho rodiče ale patřili mezi nejvýše postavené Jihokorejce, kteří v 80. letech minulého století přeběhli do KLDR.

Jeho otec Čche Tok-sin působil v 60. letech v Jižní Koreji jako ministr zahraničí. V 70. letech emigroval do Spojených států, kde se stal nesmlouvavým kritikem tehdejšího jihokorejského režimu, v jehož čele stál autoritářský prezident Pak Čong-hi.

V roce 1986 uprchl Čche Tok-sin s manželkou do Severní Koreje, kde se oba stali součástí severokorejské vládnoucí elity. Čche Tok-sin zemřel roku 1989, jeho žena se dožila 95 let a zemřela v roce 2016.

Podle pozorovatelů citovaných agenturou AP Severní Korea Čche In-kuka přijala, protože ho může použít jako nástroj propagandy. Jeho příběh může podpořit tvrzení Pchjongjangu, že severokorejský systém je lepší než systém fungující na Jihu.

Jakým způsobem se Čche In-kuk do Severní Koreje dostal, zatím není zřejmé. Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení sdělilo, že Čche nežádal o zvláštní povolení od vlády v Soulu, které by ho opravňovalo k návštěvě KLDR. Podle jihokorejských médií pravděpodobně cestoval letecky přes Čínu.

Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950-1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem řádné mírové smlouvy. Obě země, oddělené přísně střeženou hranicí, zakazují svým občanům návštěvy sousedního státu i telefonáty, dopisy či e-maily bez zvláštního povolení.

Od konce korejské války uprchlo před politickými represemi a bídou do Jižní Koreje více než 30 000 Severokorejců. Útěky Jihokorejců jsou výjimečné, zvlášť po hladomoru z poloviny 90. let, který v KLDR zabil odhadem statisíce lidí.