Soudní rozhodnutí
Exprezident Arménie byl propuštěn z vazby, obvinění čelí stále

Odvolací soud v Jerevanu v pondělí propustil z vazby bývalého prezidenta Roberta Kočarjana s odůvodněním, že bývalá hlava státu se těší ústavní nedotknutelnosti. Oznámil to Kočarjanův advokát Ruben Saakjan. Exprezident byl obviněn z pokusu o svržení ústavního pořádku v souvislosti s krvavým potlačením demonstrací v Jerevanu po prezidentských volbách před deseti lety.

"Soud rozhodl o osvobození Roberta Kočarjana. Rozhodl také, že bývalý prezident se těší ústavní nedotknutelnosti a nemůže být trestně stíhán," řekl advokát podle agentury TASS s tím, že jeho klient už byl mezitím propuštěn z vazby a odjel k sobě domů. "Kočarjan disponuje právem nedotknutelnosti. Během svého mandátu a po něm nemůže být trestně stíhán za činnost související s jeho postavením," dodal podle agentury Aysor.

Arménská prokuratura 26. července obvinila bývalého prezidenta Kočarjana z pokusu o svržení ústavního pořádku, o den později na něj soud uvalil vazbu. Exprezident, který vládl této jihokavkazské zemi v letech 1998 až 2008, je obviněn z odpovědnosti za krvavé potlačení demonstrací v Jerevanu po prezidentských volbách před deseti lety.

Obvinění jsou prý politickou pomstou

V únoru 2008 Jerevan ochromila série demonstrací, jejichž účastnici protestovali proti oficiálním výsledkům prezidentských voleb, v nichž vyhrál Serž Sargsjan. Pouliční nepokoje organizovali stoupenci bývalého prezidenta Levona Ter-Petrosjana, který se o post hlavy státu rovněž ucházel. Volby byly podle nich zfalšované.

Protesty tvrdě potlačila policie, zahynulo osm demonstrantů a dva policisté. Zraněno bylo několik set lidí, vláda vyhlásila výjimečný stav. Z odpovědnosti za masakr byl nedávno rovněž obviněn bývalý arménský ministr vnitra Mikael Aruťunjan.

Třiašedesátiletý Kočarjan obvinění označil za politickou mstu a novinářům řekl, že kroky proti jeho osobě jsou "bombou, která vybuchne". Sargsjan, který Kočarjana ve funkci nahradil, vykonával úřad od roku 2008 do letošního dubna, kdy odstoupil po masových protestech vedených nynějším premiérem Nikolem Pašinjanem.