Kontrast mezi dvěma katastrofami, které dělí čtvrt století a půl světa, by nemohl být ostřejší. Při jedné z nich zabil výbuch dělníky ropné plošiny a následná skvrna znečistila oceán. Při druhé zahynuly tisíce lidí a další desetitisíce mají trvalé následky otravy chemikáliemi.
Ať už se ale díváme na reakci vlády či finanční odškodnění, BP rozhodně čelí větším potížím než Union Carbide, americká chemička zodpovědná za katastrofu v Bhópálu.
Indové si těchto rozporů všímají a považují je za extrémní případ dvojích standardů jednání, které se od firem očekává, v rozvinutém a rozvojovém světě. "Vypadá to, jako že životy indických dětí jsou tak nějak levnější než životy ryb," řekl britskému Guardianu Chetan Bhagat, jeden z předních indických spisovatelů. "Obama by měl praštit pěstí do stolu. Pokud dokáže tohle pro zvířata, co naše děti? Nebo jsou to jen Indové?"
ČTĚTE TAKÉ: Po 25 letech první odsouzení za 20 tisíc mrtvých v Bhópálu
OBRAZEM: Deset nejhorších ekologických katastrof
V roce 1984 únik toxických plynů z americké továrny v Indii zabil na místě tisíce lidí a na desítkách tisíc dalších zanechal trvalé následky. Ve městě Bhópálu zůstaly jedovaté odpady, kvůli kterým se dodnes rodí deformované děti. Společnost zaplatila odškodné 470 milionů dolarů. Ředitel firmy byl sice v Indii zadržen, ale poté, co zaplatil kauci, ze země utekl a dodnes nebyl před soudem. Tento měsíc bylo odsouzeno osm bývalých vysokých manažerů firmy za nedbalost na dva roky do vězení, což však připadá mnohým obětem naprosto nedostatečné.
Zatímco Američanům připadá, že Obama s výraznou reakcí na ropnou skvrnu v Mexickém zálivu dlouho váhal, Indové se nestačí divit hbitosti americké vlády, píší New York Times. BP již musela na škody po ropné skvrně dát dvacet miliard dolarů. To je ale pravděpodobně jen zlomek celkového odškodného.
Začalo také trestní vyšetřování. Zatímco ekologické škody jsou ohromné, počet obětí na lidských životech byl zatím, v porovnání s Bhópálem, naprosto minimální.
Kontrast mezi nedávnými mírnými tresty pro manažery Union Carbide a katastrofou, které čelí BP, Indům skutečně neunikl. Katastrofa v Bhópálu je zde stále synonymem neschopnosti indické vlády a ponížení tváří v tvář západnímu kapitálu. Jde o připomenutí, že Indie, jejíž ekonomika rychle roste a která aspiruje na postavení supervelmoci, stále nedokáže zajistit základní životní standard své 1,2 miliardy obyvatel.
"Jde o případ, u kterého všechny státní orgány selhaly," říká Pratap Bhanu Mehta, prezident think tanku Center for Policy Research. "Taková událost vám připomene, že Indie je vlastně slabý stát."
Ve čtvrtek představila na tiskové konferenci indická vláda chystaná opatření, která by měla pomoci obětem. Chce také více bojovat za vydání Warrena M. Andersona, téměř devadesátiletého bývalého ředitele Union Carbide, který žije v USA.
Jaderná smlouva
Rodiny lidí zabitých při havárii by měly dostat 22 tisíc dolarů, osoby, které dostaly kvůli jedům rakovinu či přišly o zrak čtyři tisíce. Vláda chce také opuštěnou továrnu konečně vyčistit. Účet prý pošle firmě Dow Chemical Company, která Union Carbide koupila, pokud jí to dovolí soud.
Nová opatření však aktivisty rozhodně neutišila. "Oběti dostanou z odklepnutých peněz sotva deset procent, zbytek dostanou ministři a byrokraté," řekl Satinath Sarangi z Bhópálské skupiny pro informace a akci.
Oživené rozhořčení kvůli bhópálské katastrofě přichází pro indickou vládu v poněkud nešťastný moment. Snaží se totiž protáhnout parlamentem zákon o odpovědnosti za jaderné škody, který v případě nehody omezuje maximální odškodné placené zahraničními firmami na zhruba sto milionů dolarů. To je v mezinárodním srovnání velice málo, ale tato legislativa je jasnou podmínkou smlouvy o výměně jaderných technologií mezi Indií a USA, píše The Economist. Rostoucí indická ekonomika jadernou energii potřebuje, ale opozice a ochránci lidských práv upozorňují, že zákon by mohl v případě budoucího Bhópálu poskytnou zahraničním firmám vítaný útěk od zodpovědnosti.
