Iráčtí Kurdové odmítli zrušit výsledek referenda o nezávislosti iráckého Kurdistánu a znovu Bagdádu nabídli řešit spor dialogem. Jejich představitelé to sdělili na setkání s iráckým prezidentem Fuádem Masúmem. Kvůli referendu hrozí ozbrojený střet kurdských a iráckých jednotek u města Kirkúk, jehož okolí je bohaté na ropu.
Bagdád původně chtěl, aby se Kurdové ze svých pozic stáhli do sobotní půlnoci, později ultimátum o 24 hodin prodloužil.
Mezi účastníky jednání byl prezident iráckého autonomního Kurdistánu Masúd Barzání a manželka nedávno zesnulého kurdského politika a bývalého iráckého prezidenta Džalála Talabáního.
Barzáního poradce na twitteru oznámil, že Kurdové odmítli požadavek Bagdádu zrušit výsledek zářijového referenda. Většina lidí se v něm vyslovila pro nezávislost Kurdistánu.
Kurdští politici také odmítli hrozby použití vojenské síly a řekli, že jsou Kurdové připraveni se bránit. Krizi chtějí řešit mírovou cestou a znovu nabídli dialog.
Jednalo se v kurdské provincii Sulajmáníja, kam ráno přijel i velitel íránských revolučních gard Kásem Solejmání. Podle všeho je do rozhovorů zapojen také Írán, který podporuje vládu v Bagdádu a s kurdským referendem nesouhlasí. Solejmání velí zahraničním operacím revolučních gard, které poskytují výcvik iráckým polovojenským oddílům složeným hlavně ze šíitů.
Rozhovorům byli přítomni i zástupci Vlasteneckého svazu Kurdistánu (PUK), k němuž patří Masúm a který má svou hlavní základnu právě v této kurdské provincii. Barzání patří k Demokratické straně Kurdistánu (KDP), jejíž sídlo je v Irbílu. Obě spolu v minulosti bojovaly a také pešmergové - kurdští milicionáři - se rozlišují podle členství k těmto stranám.
Kurdové se v září vyslovili pro nezávislost nejenom ve svých autonomních provinciích, ale i mimo ně, v oblastech s kurdským obyvatelstvem. Bagdád nyní požaduje, aby se jejich milice stáhly z ropného Kirkúku, který pešmergové v roce 2014 pomohli osvobodit od radikálů.
Pešmergové dnes zůstali na svých pozicích a v jejich blízkosti jsou iráčtí vojáci. Bagdád požaduje, aby Kurdové umožnili vojákům vrátit se na posty z roku 2014.
Íránská agentura Tasním oznámila, že Írán v reakci na referendum uzavřel své hraniční přechody do iráckého Kurdistánu. Ředitel celní správy v íránském Bášmáku potvrdil, že uzavřeny jsou tři přechody. Íránské ministerstvo zahraničí tuto zprávu podle agentury ISNA ale hned popřelo. "Jak jsme už oznámili, uzavřeli jsme na žádost irácké centrální vlády náš vzdušný prostor do kurdské oblasti a pokud je mi známo, nic nového se nestalo," citovala ISNA mluvčího ministerstva zahraničí. Írán který se bojí šíření separatistických nálad do komunity íránských Kurdů, v září zastavil lety do iráckého Kurdistánu. V Íránu žije kolem osmi milionů Kurdů.
Uzavření hranice plánuje Turecko, které s referendem také nesouhlasí. Do Bagdádu měl dnes odjet o situaci jednat turecký premiér Binali Yildirim, ale zástupce tureckého ministerstva zahraničí oznámil, že návštěva byla odložena. Yildirim měl jednat s iráckým premiérem Hajdarem Abádím. Turecko odklad vysvětlilo náročným programem premiéra Yildirima. Doprovázet ho měli ministři zahraničí, energetiky a obchodu.
