Oznámení
Írán ohlásil dobu překročení limitu pro zásoby obohaceného uranu

Írán za deset dní překročí limit obohaceného uranu, který stanoví mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015. Oznámil to v pondělí mluvčí Íránské organizace pro atomovou energii a dodal, že Írán začne uran obohacovat na vyšší než povolenou hranici. Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady oznámení označil za "jaderné vydírání". Írán se letos rozhodl začít jadernou dohodu vypovídat, protože od ní loni odstoupily Spojené státy. Ty pak obnovily protiíránské sankce, které poškozují íránskou ekonomiku.

Letos v květnu Írán oznámil, že některé závazky přestane plnit, a dal ostatním signatářům (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) dva měsíce na to, aby ochránily íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí. Některé závazky, jako je vývoz obohaceného uranu, Írán přestal plnit už v květnu. Jde o dodržování zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta, kterého smí mít Írán podle dohody 300 kilogramů, a zásob těžké vody, jejíž limit je stanoven na 130 tun.

Mluvčí organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí v pondělí řekl, že 27. června země překročí limit zásob nízko obohaceného uranu. Přiznal, že země už produkci tohoto materiálu znásobila čtyřikrát.

Mluvčí organizace

Mluvčí Kamálvandí také řekl, že Írán se přestane při obohacování řídit dohodou a "zvýší úroveň obohacování podle potřeby" nad úroveň 3,67 procenta. Írán potřebuje podle jeho slov uran obohacený na pět procent pro jadernou elektrárnu v Búšehru a na 20 procent pro výzkumný reaktor.

Úroveň obohacování uranu dohoda Íránu snížila, aby se vyloučila možnost, že bude mít země uran obohacený na úroveň potřebnou pro výrobu zbraní, což je přes 90 procent.

Podle mluvčího je ještě čas na to, aby evropské státy pomohly ochránit Írán před americkými sankcemi. Musejí ale podle něho jednat, nejen mluvit.

Šedesátidenní lhůta, kterou dal Teherán Evropanům pro vyjednání lepších podmínek pro Írán vyprší 7. července. Pak může Írán vypovědět další podmínky jaderné dohody. Írán by mohl úroveň obohacování dál zvýšit. Agentura připomíná, že přejít z 20 procent k 90 procentům je rychlejší než zvýšit obohacování z 3,67 procenta na 20.

"Oznámení Íránu mě mrzí," reagoval na zprávy z Teheránu francouzský prezident Emmanuel Macron, který íránskou vládu vyzval, aby respektovala své závazky a "konala trpělivě a zodpovědně". Jakákoli eskalace současného napětí podle něj nepředstavuje krok správným směrem. "Takže společně s našimi partnery uděláme všechno pro to, abychom Írán odradili a nalezli možnou cestu k dialogu," citovala Macrona agentura.

Kamálvandí s novináři hovořil v objektu těžkovodního reaktoru v Aráku. Podle dohody měl Írán toto zařízení přebudovat tak, aby v něm nebylo možné získávat větší množství plutonia, využitelného k výrobě bomby. Mluvčí v pondělí řekl, že Írán zařízení k výrobě plutonia využije. Ujistil také, že Írán jako dosud umožní Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) kontrolovat íránské jaderné provozy.

Oznámení Íránu

Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Garrett Marquis v pondělí označil oznámení Íránu za vydírání. Doplnil, že Írán muže své plány na obohacování uranu realizovat, protože mu v tom jaderná dohoda nezabránila. "Prezident (Donald) Trump zdůraznil, že nikdy nedovolí Íránu vyvinout jaderné zbraně. Jaderné vydírání (íránského) režimu musí být opětováno zvýšením mezinárodního tlaku," řekl.

Podobně se v pondělí vyjádřil také izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož by mezinárodní společenství mělo na případné vystupňování obohacování uranu reagovat obnovením sankcí proti Íránu. Naopak šéf německé diplomacie Heiko Maas volal po zdrženlivosti a avizoval "aktivní kroky ke snížení eskalace".

Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů a útoků na tankery v oblasti Perského zálivu. Spojené státy a některé další země z těchto útoků obvinily Írán, od května bylo napadeno šest lodí. Írán vinu odmítá. O situaci v pondělí jednali také ministři zahraničí EU. Názor k útokům chtějí zaujmout, až získají více informací.