Blízký východ
Írán přiznal sestřelení letadla. Voják nedostal rozkaz, hájí se

Írán v sobotu přiznal, že jeho ozbrojené síly ve středu omylem sestřelily ukrajinské dopravní letadlo. Až dosud přitom odpovědnost za smrt všech 176 lidí na palubě odmítal. Ukrajina i další státy od Teheránu očekávají úplné vyšetření tragédie, potrestání viníků a odškodnění. Teherán mluví o lidské chybě, ke katastrofě podle něj přispělo zvýšené napětí v oblasti po vyhrocení vztahů se Spojenými státy.

"Dnešní ráno nebylo dobré, ale přineslo pravdu," uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co Teherán oznámil, že boeing zničila jeho raketa. V sobotu večer Zelenskyj informoval, že se mu jménem Íránu telefonicky omluvil prezident Hasan Rúhání. Zelenskyj předpokládá, že repatriace těl začnou v nadcházejícím týdnu.

Teherán k úplnému objasnění tragédie a plné spolupráci při vyšetřování vyzvali i šéfové kanadské, britské a švédské vlády Justin Trudeau, Boris Johnson a Stefan Löfven; mezi oběťmi tragédie jsou totiž také občané těchto zemí. "Je to národní tragédie, všichni Kanaďané truchlí společně," uvedl Trudeau.

Kanadský premiér řekl, že součástí kroků k nápravě, z nichž první svým přiznáním již Írán učinil, je i odškodnění rodin obětí. Mezitím ukrajinský premiér Oleksij Hončaruk oznámil, že Ukrajina pozůstalým vyplatí 200 tisíc hřiven (190 tisíc korun). Další odškodné pak pozůstalým po členech posádky dají ukrajinské aerolinky UIA, jejichž stroj skončil v troskách. Ukrajinští diplomaté podle Hončaruka usilují o to, aby kompenzace poskytl i Írán.

"Raději bych zemřel"

Plnou odpovědnost za sestřelení boeingu přijal velitel letectva a protivzdušné obrany íránských revolučních gard. "Raději bych zemřel, než abych se podílel na takovém neštěstí," uvedl generál Amír Alí Hádžízádeh v televizním vystoupení.

Gardy ukrajinský letoun podle generála omylem pokládaly za nepřátelskou střelu s plochou dráhou letu. Raketu, která letoun sestřelila, odpálil voják, který k tomu nedostal přímý rozkaz. Podle generála se tak stalo vinou rušení radiového provozu a v časové tísni. Raketa krátkého doletu podle generála explodovala vedle letadla, což vysvětluje, že stroj dokázal ještě chvíli pokračovat v letu.

Ukrajinský server Censor.net ale s odvoláním na nejmenovaný zdroj mezi ukrajinskými experty v Teheránu napsal, že podle shromážděných důkazů raketa Tor zasáhla přímo pilotní kabinu. Systém Tor před lety Íránu prodala Moskva.

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyjádřil soustrast pozůstalým a vyzval ozbrojené síly, aby objasnily "pravděpodobné chyby a vinu při tomto bolestném incidentu".

Írán hluboce lituje "velké tragédie a neomluvitelného omylu", napsal na twitteru prezident Rúhání. Zdůraznil, že je nutné odhalit příčiny tragédie a stíhat ty, kteří udělali neodpustitelnou chybu.

Jednali podle mezinárodních směrnic

Ještě předtím íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf na twitteru napsal, že pád letadla způsobila lidská chyba, která se stala "v době krize způsobené nezodpovědným chováním Američanů".

Úřad Zelenského uvedl, že posádka boeingu jednala přesně podle mezinárodních letových pravidel a směrnic. Prohlášení vydal i íránský úřad civilního letectví, podle něhož se letadlo neodchýlilo od své běžné trasy.

Hned po havárii se objevily spekulace, že stroj mohla zasáhnout íránská protivzdušná obrana, protože jen několik hodin předtím íránská armáda vypálila 16 raket na dvě základny v Iráku, kde působí také američtí vojáci. Šlo o odvetu za americký likvidační útok na vlivného íránského generála Kásema Solejmáního v Bagdádu.

Přiznání Teheránu bylo podle Reuters reakcí na rostoucí tlak nejen ze zahraničí, ale i z domova. Soudě ale podle obsahu zpráv na sociálních sítích nynější vyjadřování soustrasti nedokázalo utišit hněv mnoha Íránců. Několik stovek jich v sobotu v Teheránu vyšlo do ulic, kde demonstrovali proti vládě a Chameneímu, jehož odstoupení požadovali. Demonstranti také strhávali plakáty s portrétem zabitého Solejmáního.