Írán teď neodstoupí od jaderné dohody, kterou v roce 2015 podepsal se šesti světovými mocnostmi. Vítá zároveň podporu, které se mu v této záležitosti dostává ze strany Evropské unie, řekl nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí. Pokud by se ale od smlouvy rozhodly odstoupit Spojené státy, bude ji Teherán považovat za neplatnou, dodal.
Americký prezident Donald Trump minulý týden Kongresu nepotvrdil, zda Írán podmínky smlouvy dodržuje. Kongres tak má 60 dnů na to, aby znovu zavedl protiíránské sankce, které jaderná smlouva pozastavuje. Může ale také například rozhodnout o změně zákona, který americký podíl na sankcích upravuje.
Írán podepsal jadernou dohodu se šesti světovými mocnostmi za vlády Trumpova předchůdce Baracka Obamy. Teherán se v dohodě zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Trump trvá na tom, že smlouva je jednostranná a jedna z nejhorších, na jaké se Spojené státy kdy podílely.
Chameneí řekl, že ačkoliv Írán nemá v úmyslu dohodu vypovědět, pokud ji zruší Spojené státy, Teherán dokument "roztrhá".
Khamenei says Iran will shred multinational nuclear deal if U.S. tears it: TV https://t.co/BX7kZouMR5
- Reuters Top News (@Reuters) 18. října 2017
Duchovní vůdce rovněž řekl, že vítá pokračující podporu dohody ze strany EU, ale zároveň zdůraznil, že v otázce íránské regionální politiky a balistického programu nehodlá akceptovat, že "Evropané následují politiku šikany Spojených států".
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová začátkem týdne řekla, že ministři zahraničí EU podpoří pokračování jaderné dohody s Íránem. V následném prohlášení ministři zahraničí zemí EU uvedli, že jaderná dohoda je pro EU nejen otázkou bezpečnosti, ale také umožňuje existenci otevřených komunikačních kanálů s Teheránem. Zároveň ale ministři sdělili, že mají obavy z balistických zbraní, které zvyšují napětí v regionu. Tuto otázku je však podle nich nutné řešit mimo jadernou dohodu.
Írán koncem září představil svou novou balistickou střelu, která je schopna nést několik bojových hlavic a má dolet dva tisíce kilometrů. Zasáhnout by tak mohla značnou část Blízkého východu, včetně Saúdské Arábie a Izraele.
