„Smrt diktátorovi" pokřikovali íránští studenti na prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda (50) během nečekaných protestů, které provázely jeho projev na Teheránské univerzitě. A nejsou sami, kdo je nespokojen s megalomanským prezidentem, který se soustřeďuje na provokace Západu, zatímco domácí ekonomika chřadne.
V evropských poměrech by protest stovky studentů nestál za povšimnutí, v Íránu je ale situace jiná a Ahmadínežád si je toho vědom.
Během jeho pondělního protestu na úvod akademického roku došlo v auditoriu k potyčkám demonstrantů s „pravověrnými" studenty, loajálními s prezidentem. Prezident ale přesto ve svém projevu, upozorňujícím mimo jiné na nebezpečí západního stylu demokracie, pokračoval. Nezasáhla ani policie, která venku střežila univerzitní brány.
Studenti byli tradičně hlavní základnou íránského reformního hnutí, ale Ahmadínežádův respresivní styl vlády jejich protivládní protesty v posledních letech výrazně omezil. K podobným projevům nespokojenosti přesto došlo v prosinci loňského roku na Technické univerzitě Amír Kabír, kde mladí lidé označovali Ahmadínežáda za diktátora a pálili jeho fotografie.
Pondělním demonstracím měla zabránit zpřísněná bezpečnostní opatření. Do haly, kde prezident vystoupil, měli přístup pouze vybraní studenti, odpůrcům se ale přesto podařilo dovnitř proniknout.
Íránské proreformní hnutí zažilo svůj vrchol na konci 90. let po zvolení reformisty Mohammada Chátamího prezidentem a vstupu jeho stoupenců do parlamentu. Snahy o uvolnění sociálních a politických restrikcí ale zmařili zastánci tvrdé linie, kteží kontrolovali soudní systém, bezpečnostní síly i další mocné nevolené orgány.
Reformisté, kteří podporují také zlepšení vztahů se Spojenými státy, dále demoralizovalo a rozdělilo vítězství Ahmadínežáda v prezidentských volbách v roce 2005.
Během posledních měsíců došlo pod jeho vedením k tvrdým zásahům proti stoupencům opozice. Stovky jich byly zatčeny v souvislosti s obviněními, že představují hrozbu pro íránský systém. Zakázáno bylo také mnoho proreformních novin a ty, které nadále vycházejí, přestaly s jakoukoli vládní kritikou.
Také na univerzitách se podařilo omezit reformistické stoupence a posílit naopak provládní síly. Občasné drobné demonstrace se většinou omezují jen na požadavky lepšího vybavení škol či propuštění zadržených kolegů.
Za poslední vlnou vládních represí mohou stát obavy ze snah 
Spojených států o podlomení íránského režimu v souvislosti se spory kolem jeho jaderného programu. Ahmadínežád se tak snaží eliminovat zdroje odporu, který dále posiluje slabá ekonomika.
Ahmadínežádova domácí popularita od jeho zvolení klesá. Kritici mu vyčítají špatný stav hospodářství a zhoršení mezinárodní pověsti Íránu.
Íránský prezident ve volbách uspěl díky svým populistickým slibům, podle nichž měla mít na ropných výnosech podíl každá rodina, chudoba měla být vymýcena a nezaměstnanost snížena. Jak ale bývá v politice časté, zůstalo jen u slibů. Ceny za bydlení se namísto toho ztrojnásobily a ceny za mnohé spotřební zboží a potraviny vzrostly jen během posledního roku dvakrát. Zhoršila se také inflace.
V důsledku nespokojenosti s vládou byli Ahmadínežádovi spojenci pokořeni již v komunálních volbách vloni v prosinci a některá křesla dokonce získali opět reformisté. Další ránou pro prezidenta byl výběr jeho rivala, bývalého prezidenta Akbara Hášemí Rafsandžáního za předsedu vlivného Shromáždění znalců, které má jako jediné právo odvolat nejvyššího duchovního a politického vůdce státu. Rafsandžání, který je považován za umírněného a nepoužívá protizápadní rétoriku, byl zvolen namísto Ahmadínežádova spojence Ahmada Džannatího.
Ke kritice íránského prezidenta se nyní stále častěji přidávají také jemu dříve naklonění konzervativci. Nelíbí se jim jeho konfrontační rétorika, která popuzuje Západ, a vyčítají mu, že nevěnuje dostatek pozornosti domácím problémům.
Na fotografiích: (1) Protesty íránských studentů před Teheránskou univerzitou, 8. října, (2) Projev Mahmúda Ahmadínežáda v Teheránu, za ním fotografie ajatolláhů Chámeneího a Chomejního, 5. října, (3) Mahmúd Ahmadínežád během návštěvy v Bolívii, 27. září.
Foto: AP
