Útěk z Teheránu
Jak vesmířané vyšplouchli ajatolláhy. Drama diplomatů USA

Roku 1979 vzali íránští studenti útokem ambasádu USA v Teheránu a zajali 66 Američanů. Šest dalších ale uteklo. O jejich dlouhé roky utajované, až bizarní záchraně, při níž se spojila tajná služba CIA s Hollywoodem, vypráví nový film.

Na podzim roku 1979 eskalovalo napětí mezi Teheránem a Washingtonem. Na mnoha demonstracích provolávali Íránci smrt USA a žádali vydání svého bývalého šáha Rezy Pahlavího, jemuž Bílý dům umožnil, aby se z mexického exilu odjel léčit do USA.

Jedna protestní akce asi čtyř stovek studentů 4. listopadu před americkým velvyslanectvím vyvrcholila tím, že Íránci pronikli do prostor zastupitelství a obsadili ho. Původním záměrem prý byla jen symbolická okupace, akce však vyústila v zajetí 66 Američanů jako rukojmích.

Další kroky byly v režii íránského náboženského a politického vůdce ajatolláha Chomejního, jenž se krátce předtím vrátil z exilu do své vlasti.  Rychle rozpoznal politický užitek zajatých Američanů, s nimiž mohl držet "Velkého Satana", USA, pod krkem. Diplomaty nakonec věznili dlouhých 444 dnů.

Při ztékání ambasády se ale začal v Teheránu odvíjet ještě jiný příběh diplomatů USA, jenž vyvrcholil jednou z nejpodivuhodnějších operací americké tajné služby CIA.

Šesti pracovníkům velvyslanectví se totiž podařilo uprchnout zadními dveřmi. Několik dní se toulali ulicemi od úkrytu k úkrytu, ve stálém strachu, že je chytí. Nakonec je na svém úřadě ukryl kanadský ambasador Ken Taylor.

V kvasu revolučního Íránu však stále hrozilo, že je odhalí. Kanaďané proto tlačili na Američany, aby něco vymysleli a šestici svých diplomatů dostali ze země. Ale jak? V ústředí CIA v Langley se agentům vařily mozkové závity, mimo jiné navrhovali, aby diplomaté jeli na kolech 600 kilometrů k hranici s Tureckem.

Hollywood zasahuje

Agent Tony Mendez tehdy přišel s ideou, jež se ostatním zdála uhozená. Ale jen zpočátku. Spásu diplomatům mělo přinést natáčení filmu žánru science-fiction. Ze štvanců v Teheránu se měli stát kanadští filmaři, kteří pro svůj snímek hledají kulisy v Orientu - v Persii. A pak odletí zpátky domů.

Akce měla být věrohodná, u Íránců neměla vzbudit ani stín pochybností.

Mendez alias kanadský filmový producent proto založil filmovou společnost a najal fachmany z Hollywoodu, kteří napsali scénář filmu Argo, vytiskli plakáty, uspořádali casting a dokonce i tiskovou konferenci.

Agent CIA pak odletěl do Teheránu, s sebou skrovné filmařské náčiní a sedm falešných kanadských pasů. 

Někteří skrývající se diplomaté měli o celé věci jisté pochybnosti, ale záhy se vžili do role filmařů a připravovali se na útěk. "Bylo to jako u Jamese Bonda. Vzrušující. Bavilo mě to," řekl později jeden z nich, Bob Anders. Vše ale mohlo skončit fatálně, kdyby si Kanaďané na poslední chvíli nevšimli drobné, leč zásadní chyby.

CIA do pasů vytiskla špatné datum příletu do Íránu. Její experti si neuvědomili, že v Persii byl jiný kalendář než za šáha.

Když diplomaté prošli nepoznáni pasovou kontrolou na letišti, uviděli, že švýcarský letoun, do něhož měli nasednout, se jmenuje Aargau - podle kantonu ve Švýcarsku. A operace na jejich záchranu i fiktivní film měly krycí označení Argo. Ti hoši ze CIA mysleli na všechno, blesklo prý hlavou Andersovi.

Jejich kolegové z ambasády byli tehdy rukojmími Íránců už 86. den.

Napořád top secret?

Doma v USA vítali diplomaty jako hrdiny. Jak ale z Íránu uprchli, mělo navždy zůstat tajemstvím. Tutlalo se to však jen necelých dvacet let. "Myslel jsem, že si to odnesu do hrobu," svěřil se, už na penzi, agent Mendez, jemuž po návratu z Íránu udělil prezident USA Jimmy Carter nejvyšší vyznamenání. Tajně.

Nyní si může pouštět film Argo, který o jeho akci natočil herec a režisér Ben Affleck.

Írán pustil vězněné americké diplomaty až 20. ledna 1981, jen několik hodin poté, co složil přísahu nový prezident USA Ronald Reagan. Už tehdy se začalo spekulovat, že jeho lidé uzavřeli o rukojmích s Chomejním nějakou tajnou dohodu.

Do jámy lvové

V USA měl letos 8. listopadu premiéru film Argo, jehož námětem je záchrana šesti amerických diplomatů z Teheránu roku 1979. Režíroval ho Ben Affleck, který si zahrál i hlavní roli agenta Mendeze.

Kino sice nemusí být učebnicí dějin, ale někteří kritici politickému thrilleru vytýkají, že nezmiňuje, anebo upozaďuje, události ve vztazích mezi USA a Íránem, jež sehrály ve věznění 66 Američanů (po propuštění části z nich jich zůstalo 52) významnou roli.

Od podílu CIA na svržení demokratického režimu v Íránu roku 1953 přes tajné dokumenty nalezené na obsazené ambasádě až po nepovedenou operaci Orlí spár na osvobození rukojmích, při které v noci na 25. dubna 1980 zahynulo v íránské poušti osm amerických vojáků.