Severokorejský vůdce Kim Čong-un nastoupil do čela KLDR v prosinci 2011 po náhlém úmrtí svého otce Kim Čong-ila. Obklopen otcovými spolupracovníky nasadil tvrdý kurz a jeho touhu zůstat u moci provázela drakonická opatření, často také ukazoval své odhodlání nepokořit se před světem. Rétoriku před pár lety změnil a vztahy mezi KLDR a jejími hlavními nepřáteli, tedy Jižní Koreou a USA, se začaly postupně uvolňovat. V poslední době zahraniční média spekulovala o šestatřicetiletém Kimově zdravotním stavu v souvislosti s koronavirem.
Tyto spekulace vypukly již 15. dubna, kdy se autoritářský vůdce výjimečně a bez vysvětlení neobjevil na oslavách výročí narození svého dědečka a zakladatele KLDR Kim Ir-sena. Naposledy byl na veřejnosti spatřen o čtyři dny dříve na jednání vlády. Jihokorejský webový portál Daily NK, který údajně získává informace od severokorejských přeběhlíků, 20. dubna napsal, že Kim se zotavuje z kardiovaskulárního zákroku, který prodělal 12. dubna.
Kim za několik posledních let posílil svou mocenskou pozici v KLDR sérií politických represivních opatření namířených proti vysokým představitelům země, liberalizací ekonomiky a rozvojem jaderného a raketového zbrojního programu. Za Kimovy vlády se uskutečnily čtyři ze šesti jaderných testů, Kim Čong-un také nechal odpálit na 120 balistických střel různého dosahu, čtyřikrát více než jeho otec a děd dohromady.
Kimova politická kariéra začala strmě stoupat v dubnu 2009, kdy byl jmenován do funkce v Komisi národní obrany, která je nejdůležitějším orgánem v KLDR. Brzy nato obdržel titul "vynikající soudruh" a před sjezdem vládnoucí Korejské strany práce (KSP) v září 2010 byl jmenován generálem a armáda mu vyjádřila podporu. Na sjezdu samotném se poté stal členem ústředního výboru KSP a místopředsedou ústřední vojenské komise strany. Krátce nato bylo veřejnosti oznámeno, že Kim Čong-un nastoupí po svém otci do čela země.
Vůči obyvatelům Severní Koreje navázal Kim Čong-un na přístup svého otce a děda, poslušnost lidí udržoval kombinací propagandy a přísných trestů pro neposlušné. Po celé zemi jsou odhadem desítky pracovních táborů, ve kterých jsou desítky tisíc vězňů, podle odhadů organizací pro lidská práva jich bude kolem 200 tisíc. Zároveň se ale vůdce nechával fotit s rozesmátými vojáky, vědci či dětmi, navštěvoval školy, farmy nebo továrny a všude - alespoň podle propagandy - dokázal poradit.
Likvidace politických nepřátel
Bez milosti se Kim v prosinci 2013 zbavil Čang Song-tcheka, vysoce postaveného generála a manžela své tety Kim Kjong-hi. V únoru 2017 pak na letišti v malajsijském Kuala Lumpuru zemřel vůdcův bratr Kim Čong-nam, kdysi považovaný za možného nového vládce KLDR, který však později v zemi upadl v nemilost. Jeho otravu nervovým plynem VX údajně zosnovaly severokorejské tajné služby.
Napjaté vztahy dlouhodobě panující mezi KLDR a jejími hlavními nepřáteli, tedy Jižní Koreou a Spojenými státy, se v posledních letech zmírnily. V dubnu 2018 se Kim při summitu s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem stal prvním severokorejským nejvyšším představitelem, který od korejské války v letech 1950 až 1953 vkročil na jihokorejskou půdu. Se svým jihokorejským protějškem se pak Kim setkal ještě dvakrát.
Zvlášť napjaté vztahy měl Kim zpočátku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který o lídrovi KLDR pohrdavě hovořil jako o "rakeťákovi" a kvůli pokračující snaze o vybudování jaderného arzenálu pohrozil v OSN zničením KLDR. Severokorejská média opačným směrem vypouštěla Kimovy výroky o "choromyslném Trumpovi", doprovázené hrozbami útoků na americké cíle. Rétorika obou vůdců se změnila počátkem roku 2018 a na historickém summitu mezi USA a KLDR v červnu 2018 v Singapuru se Kim zavázal spolupracovat se Spojenými státy na likvidaci jaderných zbraní na poloostrově. Trump za to nabídl bezpečnostní záruky a prohlásil, že KLDR už nepředstavuje jadernou hrozbu.
Kim se s Trumpem sešel ještě loni v únoru v Hanoji a poté v červnu v demilitarizované zóně mezi KLDR a Jižní Koreou. Jednání o denuklearizaci KLDR se však ocitla na mrtvém bodě. Spojené státy žádají, aby se Pchjongjang vzdal vývoje jaderných zbraní, a teprve potom chtějí odvolat sankce uvalené na KLDR za její jaderné a raketové zbrojní testy. Pchjongjang oproti tomu požaduje postupné rušení hospodářských sankcí výměnou za dílčí kroky v odzbrojovacím procesu. Kim v závěru loňského roku uvedl, že Severní Korea nemá důvod prodlužovat své moratorium na zkoušky jaderných zbraní a raket dlouhého doletu.
Nejmladší syn diktátora Kim Čong-ila a tanečnice Ko Jong-hui se narodil 8. ledna 1984 (podle jiných zdrojů to ale mohlo být také v roce 1982 nebo 1983). O jeho soukromí se toho příliš mnoho nevědělo. Vzdělání získal na mezinárodní škole ve švýcarském Bernu, kde prý do roku 1998 studoval pod jiným jménem, a během svých studií také údajně navštívil Prahu. Podle svých spolužáků byl Kim dobrým studentem, který se kolektivu nestranil. V letech 1998 až 2001 pod jménem Un Pak studoval mezinárodní školu ve švýcarském Liebefeldu a poté se vrátil do KLDR, kde navštěvoval vojenskou akademii. Kim kromě rodného jazyka ovládal angličtinu, němčinu a francouzštinu. Byl známý především svou vášní pro basketbal, ale zajímá se i o lyžování.
Kimovou manželkou byla od roku 2009 bývalá zpěvačka Ri Sol-ču, která se ovšem na veřejnosti začala objevovat po jeho boku až později. S Ri měl Kim pravděpodobně tři děti.
