Jižní Korea zahájila cvičení, jež má vyvrcholit ve čtvrtek

Jižní Korea oznámila novou vlnu vojenských cvičení na zemi, ve vzduchu i na moři, a to jen tři dny poté, co uskutečnila manévry s ostrou dělostřeleckou palbou z ostrova Jonpchjong. Cvičení vedlo ke zvýšení napětí na Korejském poloostrově.

Armáda nejprve oznámila, že ve čtvrtek zahájí vojenské cvičení s ostrou střelbou na zemi a ve vzduchu u hranic se Severní Koreou. Cvičení se bude konat asi 20 kilometrů od hranic mezi oběma Koreami, řekl mluvčí armády, který manévry označil za důležité. Účastnit se jich podle něho bude osm stovek vojáků, vrtulníky, šest bojových letounů, tanky, protitankové střely a další bojová technika. Armáda dále oznámila, že již ve středu zahájila námořní manévry u východního pobřeží poloostrova v Japonském moři.

Cvičení se podle jihokorejské agentury Jonhap koná asi sto kilometrů jižně od hranic se Severní Koreou a účastní se ho šest válečných lodí a vrtulníky. Cílem je připravit se na reakci pro případ, že by severokorejské ponorky nebo hlídkové lodě vnikly do jihokorejských vod, uvedla armáda.

Novým manévrům předcházelo v pondělí plánované vojenské cvičení s ostrou dělostřeleckou palbou z ostrova Jonpchjong. Jižní Korea během něho vystřelila přibližně 1500 dělostřeleckých granátů a trvalo asi devadesát minut.

Podpora Spojených států

Severní Korea pondělní cvičení označila za bezohlednou vojenskou provokaci a původně hrozila i odvetou. Po cvičení prohlásila, že manévry nebyly hodné reakce. Uvedla, že na ně hledí jinak než na ty listopadové, po kterých spustila palbu na ostrov Jonpchjong. Tentokrát prý jihokorejské granáty dopadaly dále od severokorejského pobřeží.

Rusko a Čína již dříve Jižní Koreu vyzvaly, aby od plánovaných manévrů ustoupila. Spojené státy naopak jihokorejské cvičení podpořily. Soul manévry obhajoval s odůvodněním, že jsou běžné a že je již roky každý měsíc pořádá.

O krizi na Korejském poloostrově v neděli jednala Rada bezpečnosti OSN. Většina jejích členů odsoudila KLDR za letošní útoky proti jihokorejským cílům, při nichž přišly o život desítky lidí. Členové rady se ale nedokázali shodnout na znění rezoluce, námitky vznášela především Čína.