Kanadský parlament schválil zapojení země do leteckých úderů proti Islámskému státu v Iráku. Útoky na pozice tohoto radikálního hnutí v Sýrii kanadské letectvo podnikat nebude, Ottawa chce nejdříve souhlas režimu v Damašku.
Konzervativní premiér Stephen Harper už minulý týden požádal poslance o svolení připojit se k náletům, na kterých se spolu s USA podílí také Británie, Francie, Austrálie, Dánsko, Nizozemí a Belgie. Vzhledem k tomu, že Harperovi konzervativci mají v parlamentě většinu, byl výsledek předem prakticky jasný. Pro hlasovalo 157, proti 134 přítomných poslanců. Podle nedávného průzkumu kanadskou účast v operaci podporuje 64 procent obyvatel země.
"Pokud bychom nechali tuto teroristickou organizaci bez povšimnutí, tak by rychle sílila. (Radikálové z IS) již dali na vědomí své regionální a mezinárodní teroristické záměry, ve kterých označili Kanadu za možný cíl," řekl Harper.
Parlament schválil misi na šest měsíců, přičemž výslovně vyloučil vyslání pozemních bojových jednotek. Součástí kanadského kontingentu bude šest stíhaček CF-18, tankovací letoun CC-150 Polaris a dvě průzkumná letadla CP-140 Aurora. Do operace se zapojí kolem 600 vojáků, z nichž 320 je obsluha stíhaček a 280 vojáků tvoří podporu zbývajících letounů.
Prozatím není jasné, kde budou kanadské síly rozmístěny. Premiérův mluvčí Jason MacDonald sdělil, že žádné rozhodnutí v této věci ještě nepadlo, ale že vojenští plánovači jsou již kvůli tomu v oblasti. Podle portálu thestar.com je možné, že Kanaďané budou operovat ze dvou základen, z nichž jedna by mohla být v Kuvajtu. Právě o možnosti využívat kuvajtské vojenské zařízení Ottawa před několika měsíci vyjednávala.
Organizace Islámský stát letos vyhlásila na severu Iráku a Sýrie chalífát. Od začátku roku přišlo v Iráku o život přes 9300 civilistů a zraněno bylo přes 17 tisíc osob, přitom polovina z nich od léta, kdy Islámský stát začal obsazovat irácký sever. Podle odhadu americké tajné služby má hnutí k dispozici kolem 31 tisíc bojovníků.
