Severní Korea poslala na práci do ciziny zřejmě až 50 tisíc svých občanů, kteří jsou často nuceni pracovat v nelidských podmínkách podobajících se otroctví. Před výborem Valného shromáždění OSN to řekl speciální zpravodaj OSN pro KLDR Marzuki Darusman. Severní Korea za práci těchto lidí inkasuje údajně miliardy dolarů. Nejčastěji Severokorejci končí v Rusku a Číně.
KLDR čelí od roku 2006 mezinárodním sankcím, jež na ni byly uvaleny kvůli jejím zbrojním jaderným testům. Země trvale zápasí s nedostatkem deviz.
Darusman chce, aby státy, jež Severokorejce přijímají, umožnily OSN vyšetřit podmínky, v nichž lidé z KLDR pracují. Podle jeho informací pracují Severokorejci až 20 hodin denně, nemají dostatek jídla a dostávají minimum peněz. Většinou jsou zaměstnáni v důlním a textilním průmyslu a také ve stavebnictví.
Podle Darusmana nejde jenom o Rusko a Čínu, ale i o státy v Africe, na Blízkém východě nebo v Evropě. Z evropských států se zmínil o Polsku.
Darusman se domnívá, že KLDR získává z práce svých občanů v cizině ročně mezi 1,2 až 2,3 miliardy dolarů (30 až 56 miliardy korun).
Tajemník severokorejského velvyslance při OSN Čche Mjong-nam označil Darusmanovu zprávu za "krajní projev politizace". Jeho informace prý nijak nesouvisí s lidskými právy.
Rada bezpečnosti OSN zařadila téma lidských práv v KLDR do svého prosincového jednání. Reaguje tím na loňskou zprávu vyšetřovací komise, v níž se konstatuje, že násilnosti odehrávající se v KLDR se dají přirovnat ke krutostem páchaných nacisty.
