Nešťastné zkouškové
Korejští studenti jsou pod tlakem, páchají sebevraždy

Na Korejském pokrokovém institutu vědy a techniky (KAIST) probíhá vypjaté zkouškové období. Mnozí ze studentů se ještě nevyrovnali s dubnovou vlnou sebevražd. Spáchali je čtyři z jejich kolegů a oblíbený profesor. Psychologové pak rozšířili konzultační služby, aby předešli novým případům, napsal list The International Herald Tribune.

Vedení školy také zrušilo dosavadní praxi dodatečných studijních hodin pro ty studenty, kterým se zhoršil prospěch.

Po čtvrté sebevraždě 7. dubna studentská rada v emotivním prohlášení uvedla, že školou vane "krví zbarvený vítr". "Dennodenně jsme zaháněni do úzkých tvrdou soutěží, jež nás dusí. Kvůli úkolům nemůžeme strávit ani půl hodiny s kolegy, kteří mají problémy. Nedokážeme se už svobodně smát," stojí v textu.

Ve srovnání s mladými lidmi z ostatních členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou mladí Jihokorejci už třetím rokem po sobě nejméně šťastnou podskupinou obyvatelstva. Ministerstvo školství přiznalo, že loni spáchalo sebevraždu 146 studentů nebo žáků, z nichž 53 byli studenty nižších ročníků středních škol a tři žáky škol základních.

Psychologové v KAIST jsou připraveni pomoci. "Uvědomme si, že ti lidé jsou ještě velmi mladí a nemají zkušenost s tím, jak řešit nepředvídatelnou situaci. Když mají problém, meditují. Jsou ale velmi inteligentní a se stresem se vyrovnávají docela dobře. Jakmile je jim poskytnuta odborná pomoc, jejich stav se rychle lepší," tvrdí vedoucí psychologů Kim Mi-he.

Ve škole ale není po ruce trvalá psychiatrická služba a profesoři nejsou nijak odborně připraveni na to, jak rozpoznat přetíženého nebo depresivního žáka.

Sebevraždy na každém rohu

První v sebevraždách v OECD nejsou jenom jihokorejští studenti, ale Jihokorejci vůbec. Soulské stanice metra jsou vybaveny bariérami, které mají lidem zabránit vrhat se pod soupravy. Na osmi soulských mostech byly nainstalovány kamery, které mají zavčas odhalit sebevraha. Běžnou věcí jsou pravidelné zprávy o sebevraždě zpěváků, modelek, herců, sportovců, bohatých dědiců a dalších celebrit. Kvůli korupčnímu vyšetřování si sáhl na život skokem do rokle také někdejší prezident Ro Mu-hjon.

Čtyři sebevraždy na KAIST ale vzbudily velkou pozornost. Tři ze studentů skončili skokem, jeden se předávkoval léky. Profesor biologie vyšetřovaný kvůli zneužití peněz se oběsil.

Vyšší školy studuje přes 80 procent Jihokorejců. V rámci OECD platí jejich rodiče za doučování vůbec nejvíc. Celá země je v přetlaku jediný listopadový den, kdy se konají přijímací zkoušky. Je to jediný termín v roce a testy trvají devět hodin. Některé matky celý den prosedí na modlitbách a dokonce i armádní letectvo v tento den plánuje své lety tak, aby nerušilo.

Cílem většiny je dostat se na státní univerzitu Jonsei či SKY. Člověk, který na ní získá diplom, má téměř jistou kariéru a celoživotní úspěch.

Tlak na elitu

KAIST je ale jiný případ. Celonárodní den přijímacích zkoušek se jí netýká. Studenty si vybírá z elitních přírodovědně zaměřených středních škol. Každý rok jich přijme jenom 1000 na základě známek, doporučení ředitelství a osobního pohovoru. Studenti jsou nadaní a počítá se s nimi jako s budoucími tahouny úspěšné jihokorejské ekonomiky. S tím, kdo se dostane na KAIST, se zachází jako s národním bohatstvím. Pro mnohé je ale toto očekávání velkým břemenem.

Někteří prožívají nezvyklou situaci - coby premianti se najednou ocitají v těžké konkurenci neméně nadaných. "Na střední škole bývali první, na KAIST jsou najednou čtyřicátí nebo až čtyřstí a uvědomují si, že nestačí. Ta soutěž je krutá," vysvětluje klinický psycholog z univerzity Jonsei O Kjong-ča.

V roce 2006 se do čela KAIST postavil absolvent Massachusettského technického institutu (MIT) So Nam-pchjo. Záhy provedl změny ve stylu MIT a dalších špičkových univerzit. Všechny předměty se začaly učit v angličtině, což ale mnohé zaskočilo, neboť ne všichni studenti a profesoři anglicky plynule hovořili. Dále So nařídil, aby si studenti zaplatili hodiny doučování za každou setinu bodu pod hodnotícím stupněm tři ze škály, která má celkem 4,3 stupně. Poplatek za výuku na KAIST je jinak symbolický, školné financuje vláda. V případě špatného prospěchu ale mohou rodinu studentů poplatky za doučování přijít na tisíce dolarů.

Zpočátku byl tento plán chválen, avšak postupně se ukázalo, že je to pro studenty ponižující. Mnozí berou doučovací hodiny coby důkaz osobního nezdaru a někdo právě této novince připisuje nedávné sebevraždy. So proto postih za neprospěch z velké části zrušil a škola začala některé předměty vyučovat také v korejštině.