Epidemie
Koronavirus ve službách státu. Čína využívá strachu lidí

Pod pláštíkem závažnosti krize s koronavirem posilují čínské úřady masový dohled nad obyvatelstvem a rozšiřují opatření omezující svobodu. Vzniká tak obraz říše, která se víc podobá Velkému bratru než univerzální hodnoty respektující mocnosti na vzestupu, píše francouzský deník Le Monde.

Represe v době epidemie pokračují. Nedávné zatčení dvou předních představitelů čínské opozice potvrzuje názory mnoha expertů, kteří se obávají, aby režim Si Ťin-pchinga nevyužil strachu vyvolaného šířením koronaviru a neposílil kontrolu nad čínskou společností natrvalo.

Šestačtyřicetiletý univerzitní profesor Sü Č'-jung, známý svým bojem za právní stát v Číně, který byl vězněn už v letech 2014 až 2017, byl 15. února zatčen v Kantonu u advokátky, k níž se uchýlil. Podle britského listu The Guardian byl další univerzitní profesor Sü Čang-žun, který nesměl od roku 2018 přednášet, protože kritizoval reformu ústavy umožňující Si Ťin-pchingovi stát se doživotním prezidentem, odsouzen k domácímu vězení v Pekingu a nemůže komunikovat s vnějším světem.

Za "války lidu" proti koronaviru posilují čínské úřady pod pláštíkem závažnosti mimořádné situace dohled nad obyvatelstvem a rozšiřují opatření omezující svobody. Zpanikaření a vyděšení obyvatelé čínských měst nyní široce podporují systematickou praxi izolace, kterou zajišťují nejen nesčetní dobrovolníci, ale i moderní technologie včetně umělé inteligence. Tato praxe se však změnila v postupy, které už odporují právnímu rámci, jako je totální blokáda přístupových cest, zákaz vracet se do domovů či šíření osobních údajů pacientů.

Po prvním období, kdy byla určitá kritika týkající se zvládání krize povolena, nyní opět v zemi cenzura sílí. Počátkem února úřady oznámily zvýšenou kontrolu sociálních sítí. Propagandistický aparát komunistické strany vyzval k usměrňování veřejného mínění a k posílení kontroly nad informacemi.

Podle údajů organizace China Human Rights Defenders ze 7. února bylo 351 osob potrestáno za "šíření lživých informací" o koronaviru. Vypovězení tří dopisovatelů listu The Wall Street Journal, oznámené 19. února, tuto tendenci potvrzuje.

Rozpor mezi nedávným zlepšením údajů o stavu epidemie a posílením dohledu vyvolává otazníky nad skutečnými cíli zesílené kontroly. Má jen chránit zdraví obyvatelstva, nebo umožňuje ještě dále omezovat svobodu občanů? Zmizí tato omezení s epidemií, nebo se stanou všední věcí? Nic dobrého nevěští stále četnější shora diktované kroky, nová varování lékařům ani kurzy pořádané v některých městech provincie Chu-pej, která je epicentrem epidemie, jejichž cílem je "převychovat" ty, kdo se odváží odejít z domova bez povolení.

Toto znepokojení posilují nedávná zjištění některých médií, včetně listu Le Monde, ohledně rozsahu represí vůči ujgurským muslimům v provincii Sin-ťiang vedených pod záminkou rozsáhlého programu, jehož cílem je údajně zabránit radikalizaci. Rozsáhlé využívání databází ke sledování obyvatel s cílem internovat zhruba milion osob v Sin-ťiangu spolu s masovou kontrolou v souvislosti s koronavirem navozuje představu říše, která spíše připomíná Velkého bratra než vzestupující mocnost, která by respektovala univerzální hodnoty.