Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf odstoupí ze své funkce, aby se vyhnul odvolání parlamentem. Na svých internetových stránkách to ve čtvrtek napsalo několik západních listů. Mušarafův mluvčí to popřel, ale jeden z prezidentových spolupracovníků dnes tiskovým agenturám potvrdil, že se v Islámábádu vyjednává v tom smyslu, aby se prezident vyhnul odvolávací proceduře.
Podle listu Financial Times (FT), The Wall Street Journal a The New York Times Mušaraf v nejbližší době odstoupí. Pákistánský prezident až dosud dobrovolně rezignovat odmítal, ale podle zdroje FT uzavřel se členy nové vládní koalice dohodu, v níž klíčovou roli sehrála armáda. Prezident prý nebude ani odvolán, ani stíhán za žádná obvinění a po odstoupení neodejde do zahraničí, ale zůstane v Pákistánu.
Jeho mluvčí generál Rašíd Kureší k tomu agentuře AFP řekl, že netuší, odkud listy "tuto nepodloženou informaci vzaly". "Nemám zapotřebí tyto zprávy komentovat. Slýchám je už několik měsíců," řekl.
Tarík Azím z frakce Pákistánské muslimské ligy podporující Mušarafa ale přiznal, že se vyjednává o tom, aby se prezident vyhnul odvolávacímu procesu a že rezignace zatím nebyla vyloučena. Několik blízkých prý prezidentovi radí, aby rezignoval, ale Azíz se domnívá, že Mušaraf se pro tuto alternativu ještě nerozhodl. "Pákistán si teď nemůže 
dovolit žádný střet a je jasné, že vláda a prezident se nesnášejí. Je v zájmu Pákistánu tuto konfrontační atmosféru změnit," řekl Azím.
Mušaraf proti všem. S armádou
Vládní koalice tvořená Mušarafovými politickými oponenty zahájila na počátku srpna proceduru, která má vést k jeho sesazení. Vládní strany prezidenta obviňují, že jeho loňská volba do funkce hlavy státu odporovala ústavě, a vyčítají mu oslabení pákistánské ekonomiky. Od pondělí o Mušarafově odvolání jedná dolní komora pákistánského parlamentu, pro jeho odchod se již vyslovily také zastupitelské sbory tří ze čtyř pákistánských provincií.
Podle zdroje FT doporučilo Mušarafovi několik jeho nejbližších přátel, aby se úřadu vzdal do pondělka, kdy se očekává zahájení formálního projednávání jeho odvolání v parlamentu. Dohodě s koalicí prý až dosud bránil prezidentův požadavek, aby se po ochodu z funkce mohl uchýlit na svůj pozemek u Islámábádu a dostal záruku, že nebude stíhán. Toho údajně po zásahu vlivné armády, v jejímž čele do loňského roku stál, dosáhl.
"Armáda nechce, aby byl prezident Mušaraf uražen, a generálové žádají, aby oba prezidentovy požadavky byly splněny," vysvětlil zdroj FT.
Pro odvolání hlavy státu je v Pákistánu třeba získat dvoutřetinovou většinu v obou komorách parlamentu, kterou vládní koalice nemá. Předseda největší vládní Pákistánské lidové strany Ásif Alí Zardárí ale minulý týden vyjádřil přesvědčení, že pro Mušarafovo odvolání bude hlasovat až 90 procent zákonodárců.
Mušaraf se dostal k moci v roce 1999, když nekrvavým vojenským převratem svrhl tehdejšího premiéra Naváze Šarífa. Z funkce velitele armády odstoupil loni na podzim. Pokud bude skutečně odvolán z funkce hlavy státu, stane se prvním prezidentem přinuceným k rezignaci v jednašedesátileté historii Pákistánu.
USA Mušarafa považují za cenného spojence v boji proti terorismu. Mluvčí Bílého domu Dana Perinová ve čtvrtek k dění v Pákistánu prohlásila, že o svém vůdci musí rozhodnout sami Pákistánci. Prezident George Bush je prý o situaci průběžně informován. Perinová řekla, že procedura odvolání prezidenta je ústavní a že nemá informace o hrozícím puči.
Foto: Reuters, AP
