Músáví i Ahmadínežád se prohlásili za vítěze voleb v Íránu

"Podle informací, které jsme obdrželi, jsem s velkým předstihem v těchto volbách zvítězil. Děkuji voličům za mimořádnou účast. Přišli lidé, kteří k urnám nikdy nechodili. Před volebními místnostmi byly fronty, v nichž se čekalo dvě i tři hodiny," řekl Músáví na tiskové konferenci.

ČTĚTE TAKÉ: Volební horečka vrcholí. Íránci hlasují o prezidentovi
                        Írán: předvolební potyčky příznivců a odpůrců prezidenta

Jeden z jeho blízkých spolupracovníků prohlásil, že Músávímu dalo hlas 65 procent voličů. Vycházel prý z údajů dostupných v Teheránu i ostatních částech země.

Podle předsedy volební komise prezident Ahmadínežád získal 69 procent ze zatím sečtených pěti milionů hlasů. Írán má asi šedesát milionů oprávněných voličů.

Konečné výsledky by měly být známy během soboty. Týmy obou z těchto kandidátů přitom avizovaly vítězství celé odpoledne. Kromě nich se o úřad ucházeli ještě reformátor a někdejší předseda parlamentu Mahdí Karrúbí a konzervativec a bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí.

Očekával se hlavně souboje mezi Músávím a Ahmadínežádem, ovšem počítalo se s tím, že se rozhodne až v druhém kole, které se mělo konat 19. června. S ohledem na velký zájem voličů bylo uzavření volebních místností posunuto o šest hodin, až na půlnoc místního času.

Músáví: Musíme hájit regulérnost

Músáví dnes společně s dalšími dvěma Ahmadínežádovými protikandidáty v dopise adresovaném ministerstvu vnitra a duchovnímu a politickému vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu požadoval, aby bylo zabráněno jakýmkoliv volebním machinacím a vyzval Íránce k hájení regulérnosti voleb.

Po zahájení voleb pak Músáví oznámil, že některým z jeho zástupců byl znemožněn vstup do volebních místností k monitorování hlasování a vyzval příslušné úřady, aby zajistily okamžitou nápravu.

Kritizoval také zablokování služby SMS, kterou jeho tým využívá ke kontaktu s voliči. "Neměli bychom se bát svobodného toku informací a úřady by měly službu zajistit, jak předpokládá zákon," řekl Músáví.

Obama: Masivní debata dává naději

Debata, která se v Íránu rozběhla v době třítýdenní předvolební kampaně, nadchla amerického prezidenta Baracka Obamu. "Bez ohledu na to, kdo zvítězí, ta masivní debata, která se tam rozproudila, dává naději, že se je podaří zapojit do dialogu novým způsobem," řekl Obama novinářům k vývoji v Íránu. Zejména Spojené státy a další západní státy dlouhodobě kritizují jaderné ambice Teheránu.

Volební místnosti se pro 46 milionů oprávněných voličů otevřely v 5:30 SELČ a už v té době se před nimi podle agenturních zpráv tvořily fronty. Podle zpravodaje agentury AFP čekali Íránci před některými volebními místnostmi v centru Teheránu už hodinu před otevřením.

Zájem o hlasování je podle předsedy volební komise na ministerstvu vnitra Kamrána Danešúa "bezprecedentní", a to ve městech i ve vesnických oblastech.

Podle jednoho z ministerských činitelů dohlížejících na hlasování v deseti volebních místnostech Násira Haghího je dosavadní nápor voličů dvojnásobný oproti minulým volbám v roce 2005.

Svůj hlas odevzdali krátce po zahájení voleb i prezident Ahmadínežád a ajatolláh Chameneí.

Músáví nemusí znamenat změnu

Volební účast je analytiky označována za klíčový faktor, který by mohl umožnit Músávímu strhnout Ahmadínežáda do druhého kola voleb.

ČTĚTE TAKÉ: Ahmadínežád čeká na volby. Vítězství nemá zdaleka jisté
                        Írán znepřístupnil před volbami prezidenta Facebook

O prezidentský úřad se kromě favorizovaných Ahmadínežáda a Músávího uchází ještě reformátor a někdejší předseda parlamentu Mahdí Karrúbí a bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí, který patří stejně jako Ahmadínežád ke konzervativcům.

Kampaň rozdělila Íránce na Ahmadínežádovy příznivce a na ty, kdo podporují umírněnějšího Músávího. Analytici odmítají spekulovat o výsledku, ale mnozí jsou toho názoru, že se o prezidentovi rozhodne až ve druhém kole. Ahmadínežáda chtějí volit hlavně konzervativní Íránci a obyvatelé venkova, Músávího městská mládež.

Ani Músávího zvolení by ale neznamenalo změnu íránské jaderné politiky, neboť v tomto tématu, stejně jako v dalších klíčových otázkách zahraniční politiky, náleží hlavní slovo duchovnímu vůdci země ajatolláhu Alímu Chameneímu.

Foto: ČTK/AP, Reuters