V oblasti Pásma Gazy pokračovalo i v úterý vzájemné ostřelování izraelské armády a palestinských radikálů. Izraelský bezpečnostní kabinet po šestihodinovém jednání vydal armádě pokyn, aby pokračovala v operacích proti pásmu podle potřeby. Izraelská média očekávají v nejbližší době ohlášení příměří. Člen vedení palestinské radikální organizace Hamás, která Pásmu Gazy vládne, řekl, že příměří je možné, pokud Izrael přestane útočit.
Eskalace za posledních 24 hodin je podle agentury Reuters nejhorší v oblasti od roku 2014.
Od pondělka bylo z Pásma Gazy vypáleno na Izrael přes 400 raket, z nichž asi čtvrtinu zničila protivzdušná obrana. Izrael v protiútocích mířil na stovku objektů spojených s radikály a kromě jiného zničil redakci televize Hamásu. V Pásmu Gazy při odvetných útocích přišlo o život šest lidí, na izraelské straně jeden. Je to ale také Palestinec, a to obyvatel Západního břehu Jordánu, který do izraelského Aškelonu jezdil za prací. Důvodem ostřelování Izraele byla nedělní operace izraelského komanda v Pásmu Gazy. Vojáci zabili sedm radikálů, sami přišli o jednoho člena skupiny.
Podle odborníků si navzdory rozsahu útoků ani jedna strana nepřeje novou válku a obě jsou nakloněny příměří. Vůdce Hamásu Ismáíl Haníja v dnešním prohlášení uvedl, že příměří je možné, pokud Izrael zastaví útoky.
Deník The Times of Israel napsal, že Egyptu a OSN se podařilo vyjednat čerstvé příměří. Ruský server Sputnik informoval, že egyptští prostředníci přijedou do Izraele ve středu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se zatím k posledním střetům nevyjádřil, v předchozích dnech ale opakovaně zdůraznil, že Izrael nemá jinou alternativu než zastavit útoky radikálů.
Z Pásmy Gazy, které od roku 2007 ovládá hnutí Hamás, radikálové za posledních 24 hodin vypálili přes 400 střel. Většina munice spadla do neobydlených oblastí. Jedna zasáhla v pondělí jedoucí autobus v jižním Izraeli, v němž byl těžce zraněn voják. V noci na úterý našli v troskách domu v izraelském městě Aškelon u severní hranice Pásma Gazy mrtvého muže a dvě těžce zraněné ženy.
Palestinští radikálové tvrdí, že jejich pondělní ostřelování bylo odvetou za nedělní operaci speciálních jednotek izraelské armády, která na území Pásma zabila sedm Palestinců, včetně jednoho z velitelů ozbrojeného křídla Hamásu. Izrael na ostřelování reagoval rovněž bombardováním, při němž podle agentury Reuters zasáhl několik budov, včetně studia televize Al-Aksá, oficiální televize hnutí Hamás. V Pásmu Gazy i v izraelských městech u hranic s pásmem zůstaly dnes uzavřeny školy i úřady.
Izraelská armáda uvedla, že opět střílela na několik Palestinců, kteří se podle ní snažili dostat na izraelské území. Podle agentury AFP zabila izraelská armáda dva Palestince.
Ostřelováním se tak vyhrotily protesty na hranicích Pásma Gazy s Izraelem, kde Palestinci od konce března násilně manifestují za právo vrátit se na území, která kdysi obývali a která jsou už 70 let ve státě Izrael. Protestují i proti blokádě Pásma Gazy, kterou Izrael a Egypt zavedly v roce 2007, když oblast ovládlo hnutí Hamás. Blokáda a konflikt Hamásu s Izraelem způsobily na tomto území ekonomickou krizi. Od roku 2007 vedl Hamás s Izraelem tři války, naposledy v roce 2014.
Při protestech na hranicích Pásma Gazy s Izraelem zemřelo od března už asi 200 Palestinců a jeden izraelský voják. Většinu těchto Palestinců zastřelila izraelská armáda, která používá proti protestujícím ostré náboje, za což ji kritizovala i OSN. Izraelská armáda hájí použití ostrých nábojů s tím, že brání své území. Palestinci při protestech házejí na vojáky kamení, zapalují pneumatiky nebo posílají přes hranici zápalné balonky s hořlavinami.
