V Sýrii v neděli ve srovnání se sobotou panoval větší klid, i když z několika míst byly hlášeny nálety syrského letectva i postup syrské armády a jejích spojenců. Kvůli prudším sobotním bojům část povstalců hrozila vypovězením příměří, v neděli však podobné varování nezaznělo. Pokud bude klid zbraní dodržován, chce Rusko svolat do Kazachstánu ještě tento měsíc syrské mírové rozhovory. Rada bezpečnosti OSN v sobotu přijala rezoluci, která má pomoci syrský konflikt ukončit.
Syrská svobodná armáda (FSA), považovaná za jednu z hlavních povstaleckých skupin, na sobotní útoky reagovala pohrůžkou, že jestliže syrská armáda a její spojenci nepřestanou útočit do 19 hodin středoevropského času, klid zbraní vypoví. Obvinila vládní síly a jejich spojence, včetně radikálního libanonského šíitského hnutí Hizballáh, že se snaží o postup především severozápadně od metropole Damašku. Nálety podle opozičních aktivistů zasáhly zejména povstalci držené vesnice a města ve strategicky důležitém údolí Barada. Z porušování příměří jsou ale obviňováni i povstalci. Jak uvedlo v pátek ruské ministerstvo obrany, rebelové za 24 hodin porušili klid zbraní dvanáctkrát.
Opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) nicméně v sobotu i v neděli hlásili, že na většině území Sýrie je příměří dodržováno. V neděli syrské letectvo útočilo na vesnice v provinciích Aleppo a Idlib a armáda postoupila proti povstalcům v blízkosti Damašku. Z provincie Hamá je ale hlášen klid a podle SOHR se dá říci, že příměří platí. V pátek přitom povstalci pohrozili, že pokud armáda a její spojenci nepřestanou útočit do sobotního večera, příměří vypovědí. Útoky i nálety ale do stanovené hodiny ustaly.
V neděli večer nicméně rebelové i opoziční aktivisté oznámili, že syrské vojenské letouny nálety na povstalci držené strategické údolí Barada u Damašku obnovily. Rebelové zatím na obnovené bombardování nereagovali. Existují ale obavy, že to opět budou považovat za porušení příměří.
Podle Muhammada Rašída v neděli došlo k dalšímu "tvrdému útoku a pokusu Asadových a šíitských milic přepadnout údolí Barada" z okolních kopců. Podle opozičních aktivistů ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie, kvůli násilnostem z oblasti prchají stovky lidí.
Rada bezpečnosti OSN v sobotu jednomyslně přijala rezoluci, kterou navrhlo Rusko a která mimo jiné vyzývá k rychlému zpřístupnění syrského území pro humanitární organizace. Rusko spolu s Tureckem pomohlo dojednat příměří a rezoluce tento krok "vítá a podporuje". Francouzský zástupce při OSN Alexis Lamek ale upozornil, že členové Rady neměli možnost vidět dohodu o příměří s podpisy signatářů. "Za těchto podmínek je odhodlání dodržet příměří nejisté," řekl.
Jiná verze o příměří
Některé povstalecké skupiny tvrdí, že jejich zástupcům byla k podpisu předložena jiná verze dohody o příměří, než jakou podepsala syrská vláda. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin v Radě vyzval, aby nové příměří dostalo šanci. "Neopakujme stará klišé a zajistěme, že v roce 2017 bude dosaženo politického řešení syrské krize," řekl.
Dohodu o příměří podepsaly podle dostupných zdrojů syrská armáda, její spojenecké milice a ruská armáda. Z opačné strany pak FSA a několik dalších skupin. Podle ruského ministerstva obrany jde o "umírněné opoziční formace" Ahrár aš-Šám (hnutí svobodných lidí Levanty), Fajlak aš-Šám (Legie Šám), Džajš al-Islám (Armáda islámu), Džajš Idlib (Armáda Idlibu), Džabhat aš-Šámíja (Levantská fronta), Suvár aš-Šám (Revolucionáři Levanty) a Džajš al-Mudžáhidín (Armáda svatých bojovníků).
Některé z těchto skupin jsou ale koalice složené z dalších oddílů. Ahrár aš-Šám původně ohlásila, že má k dohodě výhrady, a Rusko ji stejně jako Džajš al-Islám považuje za teroristickou skupinu.
Pod dohodou nejsou podepsány Islámský stát ani Fronta dobytí Sýrie, tedy skupiny označované za teroristické, a stejně tak ani kurdské milice YPG, které vybojovaly na IS velkou část severosyrského území.
