Veřejnost nebude stoupající počet padlých ve válce v Afghánistánu tolerovat donekonečna, upozornil americký ministr obrany Robert Gates. Koaliční jednotky musí do roka dokázat, že nová strategie funguje a válku proti Talibanu je možné vyhrát. A to nejen Američanům, ale i veřejnosti v dalších zemích aliance.
„Po zkušenosti v Iráku není nikdo připravený na dlouhý a náročný konflikt, pokud nebude patrný žádný pokrok," řekl Gates v rozhovoru pro list Los Angeles Times. Válku podle něj není možné do roka vyhrát, vítězství je každopádně „dlouhodobý cíl".
Za červenec přišlo v zemi o život již padesát amerických vojáků a patnáct Britů. Přitom předchozí měsíc, červen, byl také jedním z nejkrvavějších. Zahynulo celkem 38 koaličních vojáků, z toho 27 Američanů, tři Dánové, tři Němci, dva Kanaďané a jeden Estonec.
ČTĚTE TAKÉ: V Afghánistánu již padlo víc Britů než v Iráku
Afghánská mise očima vojáka: přes vesnice duchů
Nálety v Afghánistánu? Přehodnotíme je, říkají Američané
Gates dohlíží na změnu americké strategie v Afghánistánu. V posledních měsících poslaly Spojené státy do země 21 tisíc dalších vojáků. „Nyní se opravdu vracíme zpátky do boje," komentoval Gates, který vede Pentagon od roku 2006. Úsilí koaličních jednotek podle něj v uplynulých letech poškodil přesun sil do Iráku.
Americký velitel v Afghánistánu generál Stanley A. McChrystal a generál David H. Petraeus, který vede síly USA v celém regionu, mají předložit své předběžné hodnocení výsledků nové strategie na začátku srpna.
Válka v Afghánistánu je misí NATO. Stoupající počet padlých podle Gatese ohrožuje soudržnost koalice, která při tom v posledních měsících začala fungovat mnohem lépe než dříve.
Dánsko: podpora přes těžké ztráty
V rámci snahy o lepší koordinaci sil aliance došlo i ke sjednocení pravidel boje pro všechny koaliční jednotky v provincii Helmand na jihu země , kde probíhá mohutná ofenzíva. Přitom například dánské jednotky směly dosud pouze opětovat palbu, nyní smějí začít střílet první.
Země, která má oproti České republice méně než polovinu obyvatel, ztratila v Afghánistánu již 26 vojáků. Přesto téměř všichni poslanci dánského parlamentu schválili rekordní navýšení armádního rozpočtu, v přepočtu asi o dvanáct miliard korun.
"Máme v zahraničí mnoho vojáků a pro ně a jejich rodiny bude hodně znamenat vaše ujištění, že za ozbrojenými silami stojí velká většina," řekl poslancům ministr obrany Søren Gade. Nasazení jednotek v Afghánistánu podporuje i více než polovina dánské veřejnosti.
Británie: veřejnost na vážkách
Velká parlamentní většina stojí i za britskými vojáky, kteří také bojují v násilí zmítaném Helmandu. Alespoň doposud. Konzervativci nyní kritizují vládu, že pro vojáky nezajistila dost helikoptér. Vůdce liberálních demokratů Nick Clegg jde mnohem dál. Mise v Afghánistánu je podle něj „příliš ambiciózní ve svých cílech a v praxi málo vybavená" a životy vojáků jsou tak „zahazovány".
Britská veřejnost je v podpoře válce rozdělená, zhruba stejné procento je pro i proti. Země byla ale těžce zasažená krizí, což v kombinaci s rostoucím počtem padlých může obrátit veřejné mínění, a ním i politiky očekávající na podzim volby, proti válce.
V perspektivě více než dvaceti tisíc amerických posil nejsou britské debaty, zda poslat pár stovek dalších vojáků, nijak důležité. Ani současné posily nemusí stačit. Generál McChrystal soukromě přiznává, že bude především potřeba, aby Afghánistán postavil na nohy vlastní ozbrojené síly, a to celkem zhruba 400 tisíc vojáků a policistů.
Například v Helmandu je s dvaceti tisíci zahraničními vojáky jen tři tisíce afghánských vojáků. Výcvik, výzbroj i žold dalších afghánských vojáků budou pro dárcovské státy znamenat výraznou finanční zátěž. Obrana Afghánistánu zahraničními jednotkami by ale přesto byla mnohem dražší.
ČTĚTE TAKÉ: Afghánistán: Utíkají nám policisté, Taliban je přeplatí
Afghánistán čekají v srpnu prezidentské volby. Jejich regulérní průběh a zformování legitimní vlády jsou spolu s posílením afghánských ozbrojených sil podmínkou pro oslabení Talibanu. Pokud ale tyto tři podmínky splněny nebudou, ztráty koaličních vojsk budou dále stoupat a podpora veřejnosti klesat.
Politický tlak pak může vést k tomu, že země NATO stáhnou své jednotky ze země, aniž by se zatím sedm let trvající mise mohla vykázat nějakým udržitelným výsledkem. To by pro rodiny padlých i veterány těžkých vojů byl asi nejhorší výsledek.
Foto: ČTK/AP, Reuters, nizozemská armáda a haeren.smugmug.com
