Ultrakonzervativní království propagující radikální formu islámu a porušující ve velkém lidská práva. Takto svět po desetiletí nahlížel na Saúdskou Arábii. V posledních dvou letech se ale věci daly do pohybu. Mocný regionální hráč se mění před očima a těží z toho především ženy. Poděkovat mohou novému korunnímu princi Muhammadovi bin Salmánovi.
Kdyby se někdo nechal před pěti lety zmrazit a nyní se probudil, asi by se hodně divil, co se teď v Saúdské Arábii děje. A co teprve pokud by se probral příští rok v červnu, kdy má přestat platit zákaz řízení aut pro ženy, a na rijádské ulici by se kolem něho prohnala čerstvá absolventka autoškoly ve svém zbrusu novém bentleym... "Nejdříve ženy za volantem, teď stadiony. Co bude příště? Noční kluby?" napsal jistý saúdský uživatel Twitteru. V jedné větě dokonale shrnul údiv mnoha lidí nad tím, jaké tempo reformy v království nabraly, a zároveň upozornil na nejžhavější novinku.
Saúdky budou smět navštěvovat sportovní utkání. Úřady oznámily, že od počátku příštího roku budou pro rodiny přístupné tři stadiony v Džiddě, Dammámu a Rijádu. Zároveň v nich budou vybudovány restaurace, kavárny a umístěny velkoplošné obrazovky. Zdá se, že jde o drobnost, ale pro obyvatelky monarchie je to další krok na cestě k získání důstojného postavení ve společnosti. Až dosud směli na tato místa výhradně muži. Výjimkou byly zářijové oslavy výročí založení státu, kdy na rijádský stadion krále Fahda (který patří mezi zmíněné "experimentální" prostory) mělo poprvé přístup smíšené publikum.
K umírněnému islámu!
Abychom pochopili, o co tu běží, je třeba zaměřit se na jednoho muže. Je jím dvaatřicetiletý
korunní princ Muhammad, syn jedenaosmdesátiletého krále Salmána, který usedl na trůn před dvěma lety po smrti svého staršího bratra Abdalláha. Muhammad byl od prvního dne jeho panování ministrem obrany (nejmladším na světě), záhy se stal zastupujícím korunním princem a od letošního června už je následníkem. Pozorovatelé se shodují: tím, kdo stojí za všemi dalekosáhlými změnami, je právě on.
Pokud by snad o Muhammadově moci a záměrech někdo pochyboval, patrně ho přesvědčil jeho projev přednesený předminulý týden v Rijádu na konferenci Future Investment Initiative organizované saúdským suverénním fondem. "Vrátíme se pouze k islámu, který je otevřený a tolerantní vůči jiným náboženstvím a světu," prohlásil a odměnou mu byl potlesk více než dvou tisíc posluchačů. Takhle ostře se do saúdských ultrakonzervativních kruhů ještě žádný člen královské rodiny nepustil. A jako by to nestačilo, rozvedl své myšlenky v rozhovoru pro britský deník The Guardian.
"To, co jsme v uplynulých třiceti letech viděli, nebyla Saúdská Arábie. To, co se dělo v regionu, nebyl Blízký východ. Po íránské islámské revoluci z roku 1979 se různé státy snažily okopírovat tento model a Saúdská Arábie byla jedním z nich. Nevěděli jsme, jak se s tím vypořádat, a problém se rozšířil po celém světě. Teď je na čase se ho zbavit," narážel Muhammad na rozmach islámského extremismu. "Jsme zemí G20. Jednou z největších ekonomik světa. Nalézáme se na rozhraní tří kontinentů. Změnit Saúdskou Arábii k lepšímu znamená pomoci regionu a proměnit svět," řekl dále a potvrdil, že se opravdu nehodlá držet při zdi.
Spasitel, nebo hrozba?
Muhammadovi stačily dva roky k tomu, aby Saúdskou Arábii převrátil vzhůru nohama. Podle jedněch je osobou s otevřenou myslí, jež dovede zemi ke světlejším zítřkům. To si myslí především mladí, kteří tvoří velkou část více než třicetimilionové populace - sedmdesáti procentům obyvatel je méně než třicet let. Jiní ho považují za horkokrevného zelenáče, který může celou oblast uvrhnout do neštěstí.
MBS, jak je princ někdy zkráceně označován, se narodil v Džiddě Salmánově třetí ženě. Na Univerzitě krále Saúda získal bakalářský titul z práv. Do politiky vstoupil v roce 2009, kdy začal radit svému otci, jenž tehdy působil jako guvernér Rijádské provincie. V roce 2011 zemřel korunní princ Sultán a o rok později Nájif. Salmán se tak v hierarchii rychle posunul na čekatelské místo a Muhammad stoupal s ním. O jeho osobním životě se toho moc neví, jak už to u příslušníků saúdské královské rodiny bývá. Koluje však jedna historka dokládající jeho vřelý vztah k luxusu. V roce 2015 byl na dovolené v jižní Francii a u pobřeží spatřil jachtu. Byla to láska na první pohled. Loď měřila 134 metrů na délku a patřila ruskému obchodníkovi s vodkou Juriji Šeflerovi. Muhammad za ním poslal svého člověka, aby dojednal koupi. Princ zaplatil půl miliardy eur (asi třináct miliard korun) a Rus se z jachty ještě téhož dne vystěhoval.
Takovéto utrácení není zcela v souladu s princovou ekonomickou politikou. Ta je spolu s diplomacií jednou ze dvou hlavních oblastí, na něž se soustřeďuje a které přispívají k tomu, že je jeho obraz tak rozporuplný - na jedné straně inovátor, na druhé zahraničněpolitický dobrodruh.
Sci-fi v poušti
Vedle toho, že se stal ministrem obrany, byl Muhammad po Salmánově nástupu na trůn jmenován předsedou nové Rady pro ekonomické a rozvojové záležitosti. V dubnu 2015 dostal na starost státní ropnou společnost Saudi Aramco. Stal se tvůrcem ekonomických reforem, které byly reakcí na propad cen ropy. Jejich součástí bylo osekání rozpočtu, zmrazení vládních kontraktů a snížení platů úředníků. Svůj hlavní plán ale Muhammad představil v dubnu 2016. Jmenuje se Saúdská vize 2030. Jeho cíl je prostý: vybudovat moderní a prosperující Saúdskou Arábii 21. století. Toho má být dosaženo diverzifikací ekonomiky - tedy především snížením závislosti na exportu ropy -, rozvojem služeb a mohutnými investicemi. Jeden příklad za všechny: výstavba supermoderního města Neom, jež má stát 500 miliard dolarů a bude se rozkládat bezmála na 26 tisících kilometrech čtverečních (třetina rozlohy Česka) u Akabského zálivu na severozápadě země. Bude to prý centrum robotů, internetu věcí a zábavy, kterou nebudou kazit přísná nařízení vycházející z wahhábistické interpretace islámu. "Snažíme se spolupracovat jen se snílky. Tohle není místo pro konvenční lidi a firmy," říká Muhammad.
Energii prý bude město získávat výhradně z obnovitelných zdrojů. V poušti na severu království vyrostou obří sluneční elektrárny. V srpnu také Saúdové oznámili, že na 180 kilometrech rudomořského pobřeží a padesáti ostrovech vzniknou luxusní turistické resorty. Ročně mají přilákat milion návštěvníků. Hlavním motivem návštěvy Saúdské Arábie je nyní pro cizince pouť do Mekky, každý rok takto přicestuje více než milion lidí. Cílem je tedy přivábit "obyčejné" turisty, i když na poutníky se také myslí. Zlepšení infrastruktury a výstavba nových letišť v Džiddě a Táifu má umožnit, aby jich hádždž podnikalo více.
Projekty budou financovány ze zmíněného suverénního fondu, který má podle Saúdů díky částečné privatizaci Saudi Aramco shromáždit prostředky v hodnotě dvou bilionů dolarů. Dlouhodobou udržitelnost saúdského hospodářství má zajistit mimo jiné právě turistika, podpora soukromého sektoru, ekonomické migrace a... práv žen.
Dámský impuls
Hvězdou konference, na níž Muhammad zkritizoval islámský radikalismus a představil Neom, byla robotka jménem Sophia, jež jako první stroj v dějinách získala (saúdské) občanství. Dokáže se usmívat, pohotově odpovídá na otázky novinářů a nemá zahalenou hlavu. Sociálními sítěmi se nesla vlna pobouření: jak to, že humanoid má více práv než skutečné ženy? I Saúdkám se ale, zdá se, konečně blýská na časy.
Začalo to spíše symbolicky, když jim dal král Abdalláh v roce 2011 možnost volit a kandidovat v celkem nevýznamných místních volbách. Poprvé mohly své právo uplatnit v prosinci 2015. Kandidátky však nemohly promlouvat přímo k mužům a ti museli voličky k urnám - jako kamkoli jinam - doprovázet. Letos v květnu dostal systém opatrovnictví trhlinu, když bylo ženám umožněno, aby se vzdělávaly a léčily bez souhlasu mužského opatrovníka. Omezena byla moc náboženské policie a mezi další novinky patřilo zavedení tělocviku pro dívky nebo najmutí prvních letových dispečerek. V září přišla největší senzace - oznámení, že ženy budou smět od června 2018 usednout za volant.
Aktivistky, které léta za toto právo navzdory hrozícím trestům bojovaly, začaly slavit. Automobilky od té doby přicházejí s reklamami cílenými na nové zákaznice. Začátkem října se v Rijádu konal luxusní autosalon, kde si dámy vybíraly, jakého plechového miláčka si pořídí. Ženská Univerzita princezny Nory oznámila, že v zemi zřídí první autoškolu pro ženy. Pro saúdskou ekonomiku může jít o významné povzbuzení. Ženy tvoří většinu absolventů vysokých škol, zároveň ale jen 15 procent pracovní síly. Jejich větší mobilita by to měla změnit. A ulevit rozpočtům rodin, jež si dosud musely najímat řidiče.
Ne všichni jsou však ze změny nadšeni. Část duchovních, kteří roky tvrdili, že ženské řízení by rozptylovalo řidiče, přispívalo k cizoložství nebo ohrožovalo funkci vaječníků, se s ní nedokáže smířit. Klerik Saad Hidžrí například prohlásil, že ženy nemohou řídit, protože k tomu mají "jen polovinu mozku a po nakupování čtvrtinu". Kvůli výroku dostal zákaz kázat. Někteří jdou ale ještě dále. Na konci září zadržela policie na východě země muže, jenž budoucím řidičkám hrozil upálením.
Jestřáb s protekcí
Odpor, který Muhammad v dosud stojatých ultrakonzervativních vodách způsobuje, ovšem nesouvisí jen s vnitropolitickými reformami. Možná ještě větší znepokojení budí jeho zahraniční politika. Nejen britským týdeníkem The Economist je považován za architekta války v Jemenu, kde sunnitští Saúdové zástupně bojují s šíitským arcirivalem Íránem. Údiv vzbudil jeho plán protiteroristické aliance, došlo k roztržce s Katarem, více se mluví o saúdsko-izraelské spolupráci. V říjnu saúdský král poprvé navštívil Moskvu a s Rusy se mimo jiné domluvil na nákupu protiletadlového systému S-400.
Donald Trump sice Saúdy během květnové návštěvy potěšil a naznačil, že Spojené státy budou vůči nim vstřícnější než za Baracka Obamy, království přesto ukázalo, že se nehodlá omezovat dosavadními vztahy a chce si agresivní politikou samo zajistit vůdčí postavení v regionu.
V této souvislosti je vhodné zmínit, jak se akční Muhammad stal korunním princem. Až do roku 2015 tento titul náležel jen synům zakladatele monarchie Abd al-Azíze ibn Saúda. Druhá generace se dostala ke slovu až s Muhammadem bin Nájifem (58). Ten byl korunním princem dva roky, než ho letos v červnu odsunul výrazně mladší bratranec. Írán výměnu označil za "jemný převrat". Muhammada bin Nájifa oné noci údajně zavolali do paláce v Mekce, několik hodin jej tam drželi, otloukali mu o hlavu závislost na lécích proti bolesti a nakonec ho přiměli, aby ustoupil z cesty...
Měl by se tedy MBS mít na pozoru před těmi, kterým se jeho raketový vzestup nelíbí? Zřejmě ano. "Navzdory jeho smělým prohlášením, je třeba mít na paměti, že dominanci konzervativních kruhů, která existuje od konce 70. let, nelze jen tak ukončit. Radikální elementy budou nadále představovat riziko," soudí konzultační společnost Eurasia Group.
V srpnu arabskými médii proběhly krátké zprávy tvrdící, že Muhammada se pokusil zabít jeden z tisíců princů. Vedle politických nepřátel stojí rovněž teroristé. Na území Saúdské Arábie jsou aktivní příslušníci takzvaného Islámského státu, kteří její vládě vyčítají odchýlení od striktního výkladu islámu. Počátkem října zaútočil osmadvacetiletý muž na královský palác v Džiddě a zastřelil dva strážce. Muhammad byl podle médií v oněch dnech právě v tomto městě.
