Politický rozruch, neutuchající teroristické útoky a násilí, slabá ekonomika a zhoršující se vztahy se sousední Indií i Spojenými státy. Pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí se ujímá úřadu za velmi neklidné situace. Obstojí proti tlaku z několika stran?
Po odstoupení exprezidenta Mušarafa přijdou na přetřes i pravomoci hlavy státu. Mušaraf se poprvé dostal do úřadu vojenským pučem v roce 1999 a postupně hromadil skrze ústavní dodatky stále větší moc. Dokonce mohl rozpustit parlament.
ČTĚTE TAKÉ: Prezidentem Pákistánu je vdovec po Bhuttové
Zardárí, spolupředseda vládní Pákistánské lidové strany (PPP) a vdovec po opoziční političce Bénazír Bhuttové, která byla zavražděna před devíti měsíci, slíbil nerovnováhu politické moci vyrovnat.
Ani vyhlídky v zahraniční politice nejsou pro nejvýše postaveného muže v Pákistánu příliš příznivé. Jeho slib pokračovat ve válce proti terorismu bok po boku Spojených států bude čelit silnému odporu poté, co vyšlo najevo, že Američané podnikají přepady údajných teroristických cílů na území Pákistánu.
Zatímco Bílý dům porušení hranic odmítá, obě komory pákistánského parlamentu se již shodly na prohlášení, kde zákonodárci mimo jiné po armádě žádají, aby se připravila na "odražení takových útoků v budoucnu plnou silou". Někteří lidé v Bushově administrativě již vyjádřili zklamání z přístupu Pákistánu k tažení proti islámským radikálům. Zajímavé je, že se údajné americké útoky na území Pákistánu kryly s odchodem Parvíze Mušarafa z funkce.
Washington si bude muset vybrat, zda přijme Zardárího jako partnera, nebo zkusí dosáhnout svých cílů vlastními silami. V tom případě by se však museli Američané připravit na konfrontaci.
Na domácí frontě si bude Zardárí muset dát pozor na vojáky. Jak podle webu Rady pro mezinárodní vztahy (Council on Foreign Relations) poznamenává pákistánský bezpečnostní expert Šuja Naváz, "armáda je v Pákistánu stále klíčovým hráčem". A vojsko má společně s nejmocnější výzvědnou službou ISI (Inter-Service Intelligence) s Talibanem dlouhou historii vzájemné spolupráce. Podle některých analytiků je právě kvůli těmto vztahům s rebely jakýkoli významný posun v boji proti terorismu pomalý a složitý.
"Hlavním úkolem pro civilní vládu je stupňovat a prosazovat svůj vliv v armádě," říká expert na jižní Asii z Carnegieho nadace Frederic Grare. Nicméně to podle něj musí udělat bez přímé konfrontace a veřejného ponížení generálů.
Zardárího Pákistánská lidová strana (PPP) se musí také vypořádat s rostoucím politickým tlakem ze strany Naváze Šarífa, jehož z premiérského postu odsunul Mušarafův puč v roce 1999. Dosavadní koalice se rozpadla a do prezidentských voleb již Pákistánská muslimská liga vyslala svého kandidáta, bývalého předsedu Nejvyššího soudu Saíduzzamána Siddíkího.
Foto: Reuters, AP
